Vběhla jsem do svého pokoje a sedla k počítači.
"Peter Ray", naťukala jsem do vyhledávače a ihned na mě vykouklo několik jeho fotek, díky nimž jsem dohledala jeho profil na facebooku.
V profilu měl uvedeno, že pracuje u Coopera, což je autodílna nedaleko od centra.
Otevírací doba byla 8:00 - 22:00. Podívala jsem se na hodiny. 21:43, to stíhám.
Seběhla jsem schody, nasedla do auta a vyrazila. Jen o pár minut později už jsem byla před autodílnou. Už z dálky jsem ho viděla. Dlouhé, kudrnaté, blond vlasy, přilepené potem k čelu. Ta nechutná tvář. Chtělo se mi zvracet.
Vjela jsem autem dovnitř. Ihned ke mě přiběhl.
"Jak ti můžu po-..nazdar Amy!"
No, tenhle si mě aspoň pamatuje.
"Čau Petere, seš tu sám?
"Jo, jako každej večer." zasmál se.
Vystoupila jsem z auta.
"Můžeš se mi podívat na motor?"
Bez odpovědi ihned otevřel kapotu a sehnul se dovnitř.
Ze země jsem sebrala železnou tyč a silně ho s ní praštila. Sesunul se k zemi. Nyní jsem musela jednat rychle.
Naložila jsem ho do auta a dost vysokou rychlostí se hnala městem, což mělo za následek pozornost policistů.
Petera jsem na sedadle posadila, zapásovala a nakonec jsem policistům zastavila.
U okýnka mi stáli dva mladí, tlustí chlapi v uniformách.
"Řidičský průkaz prosím." poručil jeden z nich.
Ihned jsem mu ho podala.
"Jela jste nepřiměřenou rychlostí, slečno Rodriguez."
"Ano, já vím, omlouvám se, ale dost spěchám."
Druhý policista začal vypisovat pokutu. Když mi podával lístek, všiml si Petera.
Když jsem uviděla jeho pohled, začala jsem vysvětlovat, že je to můj přítel a že je opilý.
Sežrali mi to a já konečně mohla jet. Peter se určitě každou chvíli probere.
Po pár minutách jsme konečně byli u domu. Byl pořád v bezvědomí. Rychle jsem ho vytáhla z auta a zatáhla do sklepa.
Když David Petera uviděl, začal přes roubík něco nesrozumitelně křičet.
Přivázala jsem Petera k topení dál od Davida a sedla si na židli naproti nim.
Peter a David jsou už od základky nejlepší kamarádi. Doufala jsem, že se to nezměnilo. Podle Davidovy reakce ne. Při pohledu na Davidův zoufalý obličej a Petero bezvládné tělo jsem se musela usmát.
Vyndala jsem Davidovi roubík.
"Petere! Kurva, Petere, prober se!" začal křičet.
Pak se obrátil ke mě.
"Máš mě, máš, co chceš, jeho nech jít!"
Zasmála jsem se.
"Idiote. Myslíš, že mi jde jen o tebe?" znovu jsem se zasmála.
Najednou se Peter začal probírat.
"Petere!" křikl David.
Peter do široka otevřel oči.
"Kde to jsem? Co se stalo?!" začal panikařit.
"Dobré ráno, Růženko." pronesla jsem posměšně.
"Co se to s tebou stalo?!"
"Změnila jsem se." šeptla jsem.
Než kdokoli stačil cokoli říct, postavila jsem se a ujala se slova.
"Budeme si hrát." usmála jsem se.
"Když jste se tu tak pěkně sešli, mám pro vás návrh. Když jeden z vás zabije toho druhého, nechám ho žít."
"Ne! Ne, nikdy!" křičel David.
Peter jen seděl se skloněnou hlavou.
Usmála jsem se.
"Petere?" šeptl David.
"Odpusť mi to. Odpusť. Mám toho v životě ještě tolik před sebou." vysvětloval Peter s pláčem.
"Udělám to." šeptl směrem ke mě.
Podala jsem mu nůž.
David jen nevěřícně zíral.
"Odpusť mi." s těmito slovy se nahnul a začal do Davida bodat.
Ten padl k zemi. Kolem jeho těla se tvořily louže krve. Z očí mu tekly slzy. Po pár sekundách z něj vyprchal život.
Peter měl záchvat pláče.
Začala jsem se nekontrolovatelně smát.
"Udělal jsem, co jsi chtěla, tak mě pusť!" křičel.
Sebrala jsem mu nůž.
"Vážně sis myslel, že tě pustím?" zasmála jsem se.
Vrhnul na mě zoufalý pohled. Pak si uvědomil, co se stalo.
Nahnula jsem se k němu.
"Zabil jsi svého nejlepšího kamaráda, aby sis ušetřil svůj bezcenný život o který stejně přijdeš. A budeš na tom hůř. David zemřel rychle, ale ty budeš trpět. Budeš prosit, abych tě zabila a já se budu vyžívat v tom, že to neudělám."
Z očí mu tryskal strach.
"Proč to děláš?"
"Ze stejného důvodu, proč jste vy týrali mě. Je to zábava." usmála jsem se a odešla. Petera jsem nechala ve sklepě s bezvládným Davidovým tělem. Ať si to vychutná, než zdechne.Vím, že jsem včera slíbila, že přidám tuhle část, ale chtěla jsem psát večer a pak jsem zjistila, že dává můj oblíbený film.🙈
Takže je to tu až dneska.
Chtěla jsem to dát dohromady i s Peterovou smrtí, ale ta bude dlouhá a tahle část je už teď dost dlouhá.

ČTEŠ
Touha po krvi
HorrorJejí srdce bylo rozervané na kousky. Ta bolest se nedala vydržet. Byla připravená zemřít. Svou vlastní rukou. Ale pak se bolest změnila v nenávist. Srdce zkamenělo. A ji napadlo, že místo ní mohou zemřít ti, co jí to způsobili. Utrpení se změnilo v...