Strach

68 5 4
                                    

Srdce úzkostí sevřené,
On blíží se.
Oči vytřeštěné,
nemáš šanci schovat se.
-
Kolem se plíží,
vyčkává.

Když pozornost poleví,
o krok blíž se přikrádá.

Prudce zastaví,
Tvůj obličej sleduje.
-
Hruđ Tvá se rychle zvedá, klesá,
jen ušklíbne se, dále čeká.
-
Ví, že Tvůj zlý sen se přeruší,
a Ty brzy probudíš se.
On na stráži bude stát,
zas o krůček přiblíží se.

Dechem svým ledovým Tě ovane,
dveře se zabouchnou průvanem.
Po tváři Tě hnátou chladnou pohladí,
a pohledem svým o Tvůj zavadí.
-
Víš, nikdy Tě neopustí
je součástí Tebe.
Nikdy nebudeš sám,
Tvůj strach Tě vždy v zádech zebe.

I ve chvílích radostných
v Tvém nitru přebývá,
v momentech samoty sílu nabírá.
-
Když noc nastane,
Tebe ostatní opustí,
On bude při Tobě stát,
pocitu osamělosti zamezí.
Ledovým potem Tě přikryje,

má Tě rád.

Těsně se k Tobě přivine,
věrnějšího společníka bys mohl pohledat...

VeršeKde žijí příběhy. Začni objevovat