Jedna kratší.
.....
"K mrakům duše má poletí,
poté k zemi zas klesne,
sem bude se navracet vždy... věčně.
Odpočinku mi není přáno,
mnoho práce mám zadáno,
však ji neplním.
Vzpírám se osudu,
vzpírám se sobě,
vždy skončím spálen v hrobě."
Dýka nebo šíp,
meč, či snad šavle,
srdce hrot probodne hravě.
Jen prachem každý je,
v prach se zas obrátí,
však fénix z popela svého povstane,
a žárem svým spálí se k smrti.
ČTEŠ
Verše
PoesiaSbírka psaná někdy 2015-17 v mým gympláckým období. Dlouho tu byla, ale smazala jsem ji. Dospěla jsem k závěru, že ač se za ni nepostavím, má právo tu být. Takže je zpět. :) Mrzí mě, že se nezachovaly komentáře, který se staly tak nějak součástí, al...
