Právnické ESO

Kapitola 26

26.

Neodpověděla jsem mu. Dělala jsem, že spím, i kdy jsem ke spánku měla hodně daleko. Byla jsem napnutá jak ještě nikdy. Přesto ticho, co panovalo v jeho bytě, jsem slyšela jeho klidný, pravidelný dech a pak svůj divoký tlukot srdce. Už jsem to nedokázala vydržet a pomalu se otočila k němu. Měla jsem pravdu. Měla jsem jeho obličej skoro u svého. Jeho krásné rty byly trochu našpulené, jakoby toužil po polibku. Vypadal tak mírumilovně. Už spal, tak jsem si oddechla. Nic zkoušet nebude. To je dobře. Trochu jsem se uvolnila a pomalu usínala.

Zdál se mi krásný a žhavý sen. Samozřejmě o něm. Když jsem se probudila, tak jsem s sebou trochu trhla. Když jsem otevřela oči, neležela jsem tak, jak jsem usnula. Pod hlavou jsem neměla polštář. Ale ach můj ty..., jeho hruď. Jednu ruku jsem měla položenou přes jeho břicho a jednu nohu přehozenou přes jeho. On ležel na zádech a levou rukou mě objímal kolem pasu a byli jsme přikrytí jeho dekou. Jak jsem se sem proboha dostala? Chtěla jsem se od něj rychle odtáhnout, ale jeho ruka mě nenechala. Musel se probudit, jak jsem s sebou trhnula. Tak jsem zvedla hlavu a podívala se do jeho hnědých očí.

,,Dobré jitro." Pozdravil mě. Usmíval se nad mým zmateným výrazem.

,,Sakra co dělám na tobě?" V hlase mi přeskočila panika.

,,No nekoukej tak na mě. To ty si se ke mně přitulila, když sis svoji deku skopala na zem. Měl jsem tě snad odstrčit?" zazubil se na mě a přejížděl mi rukou po zádech.

,,Jsi otravný." Sdělila jsem mu. To se mu nelíbilo, protože se najednou rychle pohnul a já ležela pod ním.

,,Pusť mě laskavě." Zabručela jsem.

,,Proč?"položil mi naprosto bezpředmětnou otázku. Svou pravou nohu mi položil mezi má stehna. Takže mě pod sebou naprosto uvěznil.

,,Nejsi náhodou potlučený? Šetři se." Řekla jsem bez dechu.

,,Ta noc vedle tebe mě vyléčila. Máš na mě dobrý vliv." Mumlal mi sladká slova do ucha. Až mi z toho zamrazilo. Díval se mi upřeně do očí. Nedělej mi to. Prosím.

,,Tome." Vydechla jsem. To slovo pro něj bylo signál. Jedním rychlým pohybem se ke mně sklonil a začal drtit má ústa ve vášnivém polibku. Nebránila jsem se. Zvedla jsem ruce a omotala mu je okolo krku. Nedokázala jsem tomu zabránit. Bylo to prostě silnější než já. Jeho jazyk nemohl být sladší a jeho rty lákavější k líbání než teď. Nevadilo mi, že je jeho tvář plná modřin. Zajela jsem mu rukama do vlasů a lehce zatáhla.

,,Joo. Potřebuji tě!" zamumlal, když se ode mě na chvíli odlepil. Ale ne proto, že by měl přestat, ale aby pokračoval. Tentokrát jsem si byla jistá, že nepřestane a nenechá se ničím vyrušit. A já už měla na tolik změklý mozek, že jsem nad něčím takovým ani nepřemýšlela. Spíš jsem toho nebyla schopná.

Na okamžik se na mě usmál a něžně mě políbil na rty. Pokračoval dál na koutek úst, přes čelist a pak mě líbal na krk. Nevynechal ani kousíček, dokud neslyšel, jak slastně vzdychám. Kolikrát jsem si tohle představovala.

Jeho ruce pomalu bloudily po mém těle a muchlaly mi moje šaty. Jedna ruka skončila na mém stehnu a zajel mi pod lem šatů. Instinktivně jsem se k němu přitiskla.

,,Joo." Políbil mě na dekolt.

,,Musíš mi říct, jestli mám pokračovat." Zamumlal mi do kůže. Úplně jsem hořela a skoro jsem nevnímala to, co mi říkal.

,,Dělej cokoliv, ale hlavně nepřestávej." Vyrážela jsem ze sebe slova a dala si záležet na tom, aby zněla přesvědčivě, protože se mi hlas neuvěřitelně chvěl. Zaznamenala jsem, jak zadusil smích, ale řídil se mými požadavky.