Láska z tábora /w SEBASTIAN, Vojta Drahokoupil a Ondřej Havel (CZ FF)

3. první hodina zpěvu

KLÁRA

Budík jsem měla nařízený na sedm hodin, protože o půl osmé byla snídaně a v osm zpěv.

„Vstávejte!" Zařvala jsem přes celou chatku. Anetu to probudilo, ale s Pájou to ani nehlo.

„Tak jí začni lechtat." Poradila mi Aneta, ale ani to nepomohlo.

„Kde má ten repráček?" Zeptala se.

„V Batohu." Řekla jsem jí a ona ho šla hledat.

„Najdi mi v mobilu Cake by the Ocean a podej mi ho." Řekla a já jí poslechla.

„Co to sakra je?" Vykřikla Pája, protože jí Aneta dala repráček k uchu a pustila písničku.

„Za čtvrt hodiny je snídaně tak pohni." Řekla jsem jí, ale ona pořád ležela.

„Takhle se nenachystáš." Řekla Aneta se smíchem.

„Mně je blbě. Nikam nejdu. Dnes budu celý den ležet a uvidím,jak mi bude zítra. Kdyby mi bylo opravdu zle tak si vezmu prášky." Řekla a já si až teď všimla, že je vidět, že jí špatně. 

„Dobrá, ale musíme to oznámit." Řekla Aneta a Pája záporně zakroutila hlavou.

„Není potřeba. Já se z toho dostanu." Řekla přesvědčivě, ale já jsem věděla, že to stejně oznámíme.

„Dobře, ale ještě si zdřímni." Řekla jsem jí a ona přikývla.

„Kdo je tady zdravotník?" Zeptala jsem se kuchařky, když jsme přišly do kuchyně.

„Vojta Drahokoupil." Řekla v momentě, kdy přišel do kuchyně.

„Co se děje?" Zeptal se.

„Páje není dobře." Řekla Aneta rychle.

 „Jaký máte číslo chatky?" Zeptal se.

„My půjdeme taky. Musíme jí vzít snídani." Řekla jsem při přebírání talíře od kuchařek.

„Dobře, ale ty zůstaneš se Sebastianem." Řekl a odvedl měza ním.

„Ahoj, Kláro." Řekl Sebastian a já ztratila řeč.

 „Ty se se mnou nebavíš?" Zeptal se smutně.

„J-já n-no t-ty js-si m-ůj id-dol." Řekla jsem koktavě a on se zasmál.

„Klídek. Vždyť jsem jenom kluk." Řekl se smíchem a pohladil mě po rameni.

„Co se děje?" Zeptal se se smíchem Vojta s Anetou za zády.

„Tady Klárka se se mnou nebaví." Řekl smutně a Vojta s Anetou se začali smát.

„Přijdete na zpěv?" Zeptal se Sebastian a my jsme přikývly.

„Tak se nasnídejte. Za deset minut začíná hodina." Řekl se smíchem Sebastian.

„To už je tolik hodin?" Řekla jsem překvapeně.

„Jo." Řekl Vojta a všichni jsme odešli.

„Kdo nám zazpívá jako první?" Zeptal se Vojta, který seděl vedle Sebastiana, protože chtěl vidět, jak kdo zpívá.

„Tak jde zpívat Aneta." Řekl Sebastian a ukázal na ní.

„Jakou písničku budeš zpívat?" Zeptal se Vojta. „Přízrak od New Element." Řekla Aneta se smíchem a Vojta se zasmál.

„Skvělá volba." Řekl jí se smíchem.

  "Znáš mě líp než kdokoliv dřív,
a já teď nevím jestli jsem rád.
Jsem tvůj list,
ve mně můžeš číst a co tě zajímá, na to se ptát....." Začala zpívat a Vojta na ní koukal s otevřenou pusou.

 „Wow. To byla bomba." Řekl uznale Vojta.

„Úžasný výkon, Anet." Řekl jí Sebastian. 

„Děkuju." Řekla Aneta mile a kluci se usmáli.

„Jak mi to šlo?" Zeptala se mě Aneta, když přišla.

„Luxusní." Řekla jsem jí, ale pak jsme začali poslouchat ostatní.

„Teď jde Klára." Řekl nedočkavě Sebastian.

„Tak jaká to bude písnička?" Zeptal se jí Vojta.

„Photograph od Eda Sheerana." Řekla jsem mile a kluci kývli.

  Loving can hurt
Loving can hurt sometimes
But it's the only thing

That I know......" Začala jsem zpívat a nic jsem nevnímala.

„To bylo úžasný."Řekl Sebastian po konci písničky.

„Super výkon." Řekl mile Vojta.

„Jaký to bylo?"Zeptala jsem se Anety naléhavě.

„Bylo toluxusní." Řekla a rychle jsme se otočily na kluky, kteří začali mluvit.

„ Dnes už máte volno, ale na konci týdne se tu objeví překvapení a vy budete zpívat. Teď můžete jít." Řekl mile Sebastian a všichni ho poslechli.

Pájo?" Zeptala 

jsem se, ale nikdo neodpověděl. 

„Ticho. Spí." Řekla Aneta a někdo zaklepal na dveře.

„Jak jí je?" Zeptali se kluci, kteří přišišli.

„Nevíme. Spí." Řekly jsme potichu a Vojta jí začal budit.

„Jak ti je?"Zeptal se jí mile, když se probudila.

„Už líp. Asi mi něco nesedlo." Řekla rozespale.

„Dobře. Holky,jdete na oběd?" Řekl mile a my jsme přikývly.

„Chceš přinést jídlo?" Zeptal se jí Vojta a ona přikývla.

  K obědu jsme měli smažený květák a brambory.

„Tak jak vám chutnalo?"Zeptal se Sebastian, když procházel kolem našeho stolu.

„Bylo to dobrý."Řekly jsme stejně a Sebastian se zasmál.

„To je dobře." Řekl a odešel.

„Tak jdeme?" Zeptala jsem se Anety a ta přikývla.

„Nepustíme si nějáký film?" Zeptala se nás Pája, když jsme přišly do chatky.

„Můžeme." Řekla Aneta a Pája vytáhla notebook.

„Mám tady Papírová města, 16 přání, Millerovi na tripu, Film mých snů 1 i 2." Řekla a my jsme přikývly.

Když jsme zhlédly všechny filmy tak jsme se převlékly a šly jsme spát.