Kapitola 10

75 5 6
                                    

Byli jsme furt unavení ze včerejška a tak jsme šli ke mě. Mamka nemá ráda když je někdo u nás na návštěvě ale je v práci a tak jsem je mohla pozvat. Všechny  jsme hned spadli na postel a začali přemýšlet jestli je to super jako dobré nebo super jako špatné.

Po pár minutách ticha nás ze snů probrala Simča.

,,Chápete jak se nám teď změní život? Musíme splnit zkoušku, najdeme si kamarádky z mořského světa a budeme se učit nové schopnosti. Víte jak je to úžasný?"

Majda vůbec nepřemýšlela a vyslovila všechno co jsem si já myslela.

,,Ale zapomínáš na nevýhody. Budou nás chtít zabít mořští muži a můžeme být vyhoštěny když porušíme pravidla a třeba tu zkoušku ani neuděláme."

,,A co se stane když to neuděláme?"

Nechtěla jsem teďka vůbec nic slyšet o mořském světě a jejich tajemství.

,,Holky dost! Tohle nikam nevede když se budeme hádat. A už mě nebaví furt něco řešit. Chci se bavit o něčem jiným jako normální holky a ne jako my."

Samozřejmě toho Simča hned využila na tu svoji blbou hru.

,,Tak si zahrajeme tohle. Anežko vyber si pravda nebo úkol?"

Byla jsem na ni naštvaná že to špatně pochopila ale zase jsem nechtěla naštvat ji. Nezbývalo mi nic jiného než ji vyhovět.

,,Pravda" Odpověděla jsem ji unaveně a podrážděně.

,,Fajn, hmmm... Líbí se ti Kuba?" ( Kuba je snad nejhezčí kluk z naší třídy a chodí teda myslím se Simčou. Ale když je to hra kde se nelže řekla jsem svůj názor.)

,,Jo líbí se mi ale on přece chodí s tebou a já se určitě nelíbím jemu."

,,To máš pravdu."

Nečekala jsem že bude takhle reagovat ale v tu chvíli mi to bylo fuk.

,,Maru kam jdeš?"

Vyhrkla Simča jako kdyby provedla něco špatného.

,,Jen se jdu napit dovolíš mi to?"

,,Ne" A zahihňala se. Simča je velmi ráda vtipkuje ale někdy fakt leze na nervy když shazuje věci nebo vám počmárá sešit. Koukla jsem se do zrcadla a viděla jsem jak mám kruhy pod očima a upřímně mě to vůbec nepřekvapilo. Všechny jsme je měli. Opřela jsem se o zrcadlo jako to dělám vždycky a pak jsem slyšela nějaké praskání jako když někdo jí chipsy a jak jsem na to pomyslela, měla jsem na ně chuť.

,,Maru dáš mi taky brambůrky?"

,,Já žádný nemám." A přišla ke mě tázacím pohledem ale hned ho změnila na překvapený jako Simča která ho dostala před chvilkou.

,,Simi, Maru nedívejte se tak na mě, nejsem lev který skáče přes obruče."

,,Já ale nemyslím tohle." Řekla Simča tak tiše že jsem ji málem neslyšela. Pak ukázala prstem na zrcadlo. Koukla jsem se tam kam ukazovala. Místo skříně se zrcadlem o kterou jsem se před chvilkou opírala se proměnila v ledovou kostku. ,,Já mám jako další schopnost?" Zeptala jsem se holek ale ty samozřejmě nic neříkali. ,,No tak holky už mě děsíte." Simča se díky bohu probrala z transu.,,Nejspíš se nám po úplňku přidávaj schopnosti. Zkus vodu jestli ji furt máš." Tudíž jsme šli do kuchyně kde jsem si napustila šťávu. Použila jsem vodu ale nic to nedělalo. ,,Takže se nám mění." Řekla jsem dřív než Simča. ,,Zkuste vy použít schopnosti vítr a kamení. A i když se snažily jak chtěli nešlo jim to ale rychle jsme zase objevily nové. Majda měla blesk a Simča zase pavučiny. (Schopnost pavučiny dělá tím že ohne jenom prostředníček a prsteníček a udělá pavučinu.) ,,No co tak si z toho udělám nanuk."

Holky se ještě chvilku bavily o klucích a já jsem mezitím lízala nanuk a sušila skříň. Simča si nakonec udělala nanuk taky a ještě ho připravila i Majdě. Pak už jsme se jenom bavily o škole, učitelích a dělali úkoli. Bylo 17:00 takže holky už museli jít ale ještě před tím než odešly se zeptaly kde mám ten papír.  ,,No víte. Mamka si kousek přečetla a já jsem ho pak pro jistotu spálila." Samozřejmě jako vždycky to Simča brala úplně jinak. ,,Ona tě viděla?!" ,,Nee. Jenom si kousek přečetla ale slíbila že to nikomu neřekne." ,,A NEŘEKLA?!!" ,,Já nevím ale je to máma a já ji věřím ale hlavně že jsem ten papír zničila přece ne? A navíc ho kluci nenajdou." ,,No to je sice pravda za t se nás můžou ptát ale tvoje matka už o nás něco musí tušit."

,,Ale ví to jenom o mě takže jsem v nebezpečí já jasný?"

,,Fajn ale nedovol ji aby to někomu řekla." ,,Budu se snažit." A odešly. Byla jsem na jednu stranu ráda že to ví ale zase jsme v nebezpečí a když se to dozví hejno budeme vyloučeny. Šla jsem se okoupat a šla jsem  dřív spát abych si trochu odpočala po tom dnešku a včerejšku a taky abych už neměla ty kruhy pod očima.


Jo konečně jsem se donutila napsat další část. Ale je to nejspíš proto že tu není moc hvězdiček ale zase na vás asi moc tlačím že jo. :D Asi v tom máte trochu zmatek ale já neumím prostě nic dobře vysvětlit, taky bych vás chtěla varovat že za pár dílů tam budu přidávat nějaké osoby ze známých filmů ale já je mám ráda. Takže se nelekněte ale to bude stejně za dlouho. Tak snad se vám to zatím líbí a když tak okomentujte a napište jestli to dobře chápete.  Taky bych se ráda chtěla zeptat jak tam děláte nahoře ty obrázky protože mě to nikdy nejde, asi jsem natvrdlá nebo co. Nebudu už nějak protahovat stejně to nikdo nečte :D. Tak se mějte a snad zase něco brzo napíšu. :D :*

Nová část mého životaKde žijí příběhy. Začni objevovat