Nová část mého života

Kapitola 16

Na záchod jsme doběhli jen tak tak ale musela jsem použít páru aby byli dveře zamlžené. ,,Proč jses musela tak utahovat?" Zeptala jsem se jí a ona začala parodovat Ivanu.

,,Umím to jedině já na celé této škole. Radši ať drží hubu jinak z ní udělám rampouch." ,,Jo a já z tebe udělám chodící pochodeň pokud nepřestaneš. Jak jim to teď vysvětlíme?"

,,Nijak prostě budeme dělat že o tom nevíme."

,,Ale my jsme to viděli na vlastní oči a pak jen tak zdhrneme, co jim řeknem?

,,Nic." ,,A co kdyby se ptali?"

,,O ničem nevíme." Simča dokázala být panovačná ale uměla velice dobře lhát. Tentokrát tohle ale bylo těžké na vysvětlování tak jsem byla zvědavá jak to dokáže. Rychle jsem nás usušila a domluvily jsme se že jen uklidíme svoje talíře a půjdeme domů. Jenže sotva jsme vešli do jídelny tak přišla Ivana a drtila nás otázkami. ,,Jak jsi to udělala? Můžeš mě to naučit?" ,,Myslela jsem že si to udělala ty." Vyhrkla na Ivanu a totálně ji ignorovala. Jídelna byla doslova nacucaná vodu a ze stropu ještě odkapávala polévka. Filip a ostatní se snažily usušit a uklízečky mávaly mopy po podlaze. ,,Vy věříte v magii?" Sledovala nás Ivana a Simča obrátila oči v sloup. Nechtěla jsem aby na ni byla takhle zlá ale nemohli jsme ji říct jak se to stalo. ,,Kam jste odběhli?" Zeptal se Filip. ,,Usušit se." Řekla Simča a aniž bych se na ni podívala, chytla mě za ruku a vedla mě z jídelny. ,,To bylo o fous." ,,Mluv za sebe." Řekla jsem.

Simča: ,,Jdeš v pátek na tu party?"

Já: ,,To je už tenhle týden?"

Simča: ,,Jo, a mimochodem Majda nejde, nechce riskovat. Myslím že ani nechce být mořská panna."

Já: ,,Tak to není jediná. Asi taky nepůjdu."

Simča: ,,Co prosím? Řekni mi to ještě jednou."

Já:,, Slyšela jsi mě moc dobře ,nepůjdu." Jo jasně

V pátek po sborečku jsem se rychle omluvila učitelovi z kytaru že jsem zapomněla a spěchala k Simče a tam se připravili na párty. Měla jsem krátké tmavě zelené šaty s krajkou navrchu a Simča měla stejné jenom žluté. Takhle jsem vyrazily do školy a ve třídě jsme zjistili že my jediné jsme se takhle vyfintili. Ostatní holky měly rifle a někteří kluci košili. Mezitím co jsme ještě rychle nachystali občerstvení, přišel náš bývalý spolužák Matěj a třídní učitel se na nás šel kouknout. Ani nezačala hrát první písnička třídní si mě odtáhl na chodbu.

,,Anežko co se to s tebou děje? Během měsíce sis zhoršila všechny známky, budeš psát čtvrtletky a v úterý jsou třídní schůzky."

,,A co mi vychází z matiky?"

,,Tohle není jenom matika. Jestli by jsi chtěla někdy vynechat školu a učit se tak nemám nic proti tomu ale..."

,,Ne ne já jen. Měla jsem spoustu jiných starostí a tak nějak jsem se nedokázala soustředit na učení a omlouvám se za to co jsem posledně provedla."

,,Nechám tě sedět u Simči jedině tehdy, až si zlepšíš známky, do té doby budeš sedět na svém místě. A to platí i v jiných předmětech. Dokážu si to ověřit a teď se vrať na tu party." Vyhrožoval mi učitel a já rychle zmizela do třídy kde už hráli písničky na plný pecky.

,,Kvůli čemu tě chtěl?" Ptala se Petra. ,,Jenom že se mi zhoršili známky tak se ptal co je se mnou." ,,A co jsi řekla?" Nějak dotěrná Petro. ,,Mám jiné povinnosti." ,,Špatně." Nechápala jsem co tím myslí. ,,Cože?" ,,Je to proto že jsi celý týden seděla se Simčou, neučila se do školy a neměla domácí úkoly. A se mnou si nepromluvila ani slovo." Bože vypadni. ,,No vidíš takže jsem měla jiný povinnosti." ,,Ty vole ty jsi debil." Ale nelichoť mi.

  Nijak mi jí líto nebyla a tak jsem odešla za lepší kamarádkou. ,,V pohodě?" Zeptala se Simča a já ji to rychle řekla. ,,Třídní chce abych si zlepšila známky a přestala s tebou sedět a Petra na tebe žárlí protože jsem tvoje kamarádka." ,,Páni nezávidím ti." ,,Tak hele ty jsis musela taky zhoršit známky nebo ne?" Obořila jsem na ni. ,,Ne protože mám taháky." Začala se smát a já se přidala.

Party pokračovala dobře. Samý dobrý písničky a dobrá nálada. Pak ale přišla pánská volenka a naštěstí mě nikdo nechtěl. Problém bylo že Simču nechtěl Kuba a tak jsem ji musela utěšovat. Na dámskou volenku jsem už vůbec nechtěla a náladu mi zhoršilo ještě to že právě hrála písnička kterou měl rád můj strejda. Další pánskou volenku Simče přineslo štěstí a Kuba s ni tancoval. Celkem by mě zajímalo co si spolu povídali.

Vykoukla jsem z okna a přemýšlela jaké hodiny budou na mořské škole když jsem to uviděla zase. Nějaký pták s červenou tečkou letěl přímo k zemi a místo toho aby dopadl na zem se přeměnil na muže s černým hábitem. Byl ale jiný než ten který mě napadl v mém pokoji. Tenhle byl mnohem děsivější. Začal pomalu naklánět hlavu nahoru a potom jsem si uvědomila že se mi dívá přímo do očí. Šel pomalu k našemu hřišti přímo proti plotu a já nechápala co dělá. Když byl ale přímo před plotem, jen tak mezi ním prošel jako by tam nic nebylo. Možná že by takhle prošel i stěnu a dveře. Měla jsem divný pocit že by klidně zavraždil celou naši třídu jen proto aby se zmocnil nás. Musím vypadnout. HNED!!