Chapter 6

1.8K 186 20
                                    

"Kluci! Pojďte sem! Musíme se dostat na interview!"

Liamův hlas zněl po apartmánu. Posadil jsem se na mou postel a zasténal, když se objevila bolest hlavy.

Spěchal jsem si vzít nějaké oblečení a upravit si vlasy do koupelny, kde si vezmu dva prášky proti bolesti.

Jizva ze včerejčka byla jasně červená a moje kalhoty k ní byly sladěné. Wow, opravdu hot... nebo ne.

Je vidět... Vezmu si makeup a dá mi to velkou práci, zakrýt velkou červenou jizvu uprostřed mé hlavy. Napatlám ho i na mou bledou tvář.

Jdu dolů po schodech a všimnu si, že krev, kterou jsem tu včera nechal tam není.

Harry ji pravděpodobně uklidil, aby někdo neměl pochyby.

"Konečně si tady a...Ó MŮJ BOŽE! Louisi co se ti stalo?! Na hlavě!"

Zakřičel Liam. Viděl jsem, jak mě Harry z rohu oka sleduje.

"Spadl jsem ze schodů."

Řeknu a povzdechnu si.

Skvěle, Tomlinsone. Řeknu si v duchu. Jsi velmi dobrý lhář, to je tím, že se začaly objevovat pocity k Harrymu. Už víc jak rok je z tebe dobrý lhář.

"Bože, maskérka z tebe nadšená asi nebude."

Řekne Liam a malinko se toho dotkne. Uhnu.

"Bolí to?"

Zeptá se Harry s falešnou starostí v hlase.

"Nah, je to dobrý."

Usměji se falešně. Liam si nevšiml, jak jsme měli oba falešné úsměvy. Jdeme do auta, kde si sedneme k ostatním.

"Ahoj kluci, kde... LOUISI! Co to máš na čele?!"

Zeptal se vyděšeně Zayn. Znovu řeknu tu hrubou lež.

"Spadl jsem ze schodů."

"No chlapče, to jsi musel hodně spadnout, vypadá to na hlubokou ránu."

Řekl Niall.

"Asi ano."

Odpověděl jsem a zadíval se z okna na okolní svět.

Po chvíli se auto zastavilo a já uslyšel křik fanoušků.

***

Stejně, jako vždy jsem vešel do našeho domu a Harry mě tvrdě přitiskl ke zdi. Zakřičel jsem z šoku a bolesti. Tiše se zasměje.

"Ty jsi jako holka."

Sykne mi do ucha. Otřesu se, když mi jeho dech polechtá ucho. Můj dech se stal nepravidelným a zatočila se mi hlava.

Zavřel jsem oči, když jsem ucítil, že mě Harry tlačil víc proti zdi.

"Ty bezcenný blbče! Otevři oči!"

Plivl a já je nechal zavřené v naději, že jen tak zmizím.

"Myslel jsem, že ses naučil poslouchat po včerejšku!"

Moje hlava tvrdě narazila do zdi a já se za kňučením spadl na zem. Slzy bolesti a smutku stékaly po mé tváři.

"Jsi tak ubohý!"

Plivl než mě opustil a pak jsem nechal svým tělem otřásat vzlyky, až se mé tělo tvrdě třáslo a já se málem udusil svými slzami.

Proč někdo, koho miluji, mě snižuje?

********************************************
Takže ahoj :D
Je tu další díl :);)
Snad se vám líbil a já ocením každičký vote a komentář ;) Love you all <3

Worthless (Czech Translation) Larry ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat