Andor stál na vrchu Stark tower, díval se na majestátní město, které co nevidět lehne popelem. Slunce pozdního odpoledne se zrcadlilo v naleštěných oknech vysokých budov a od zemně sem doléhal hluk městského života. Andor pohrdal lidmi tam dole, i jejich malými, bezvýznamnými životy. Snící o svobodě se mačkali tam dole a dobrovolně si nasadili pouta svojí vlastní společnosti. „Už to bude." Ohlásil za ním jeden Mittgardský učenec, brzy tu budou Chitory, a on bude král, jako by ta parta blbců něco zmohla. Z podivného přístroje se vznesl paprsek energie a zamířil k obloze, kde otevřel portál jeho děsivé armádě, na rtech se mu usadil zlomyslný úšklebek. „Být tebou, moc bych nesmál. Naštval si moc nebezpečných lidí." Ozval se nad ním známí hlas. No jistě Antony Stark, bylo otázkou chvíle, kdy zjistí, kde je. „Opravdu." „Jo, Vem si nás, tvůj synovec, skoro bůh, hodně živá legenda pár elitních zabijáků, chlápek s zářícíma očima, co ti nakope, ani nemrkneš." „Já mám armádu." „My máme Hulka." „ Ale samozřejmě. Co potom uděláte, zavřete mě do vězení. Jak se bude lišit od toho Asgardského?" Z každého jeho slova doslova odkapával sarkazmus. „Tentokrát to bude bolet." Ozvalo se za ním, podivně temným hlasem. V neblahé předtuše se otočil. Upíraly se na něj jasně rudé, zářící oči, kontrastující s modrou barvou obličeje, protkaného tajemnými runami.
.............................................................................................................................. Darcyin dům:
Ta věc se na ní dívala s jasným výrazem, vysmíval se jí, jak držela meč. Trol (vzhledem k tomu, že mně absolutně nenapadá, jak tomu mám říkat, bude to trol.) se pohnul a namířil si to přímo k ní, jeho koky nabraly na rychlosti, zřejmě si myslel, že jen tak bude utíkat, to ani omylem. Trochu rozkročila nohy, kvůli stabilitě, přikrčila se a uchopila meč do obou rukou, tak pevně, že jí zbělely kloubky na prstech. Trol se po ní ohnal, ale Darcy se přikrčila a trolova tlapa tak prořízla vzduch nad její hlavou, mečem ho sekla do boku, trol zařval a máchl znovu. Tentokrát se trefil a náraz poslal Darcy přes pokoj, na podlahu dopadla tvrdě, Ostrá tepavá bolest se jí zakousla do ramene a boku. Bála se, byla naštvaná, její mysl se rozhodovala, jestli uposlechnut silné nutkání odtud utéct, anebo trola dekapitovat (setnout mu hlavu, pokud to nevíte). Tohle nebylo dobré, ačkolic'v si to nechtěla přiznat, adrenalin a vztek udělali své, tak se rozhodla pro dekapitaci. Místnstí se prohnal lehký vánek a zatočil se kolem Darcy. Šička meče se ocitla na zemi, Darcy meč stočila tak aby potom stačil nabrat c největší rychlost, rozběhla se a z bušícím srdcem se po trolovi ohnala. Ostří meče se zakouslo do jeho hrdla a zanechalo zelenou, rozšklebenou ránu táhnoucí se přes celý krk. Trol padl na zem a na podlaze okolo něj se začalo rozlévat malé jezírko trolí krve. Zadýchaná hleděla střídavě na trola a na meč. Pak zvedla zrak a v odrazu zrcadla viděla sama sebe. Stála nad mrtvolou trola, hrudník se jí prudce zdvihal a po celém obličeji měla fleky od zelené krve. Pak jí na kůži zasvítily obrazce, jako ty na meči, vzájemně propletené šlahouny růže poseté jemnými kvítky, pak to zizel, jako by tam nikdy nebylo.
.............................................................................................................................. Asgardský palác, Komnata Syf:
Nervózně přecházela po své komnatě, o jejím osudu bude prý rozhodnuto, až se Thor s Lokim vrátí. Snažila se zachránit království a o jejím osudu bude rozhodovat zmrzlá zrůda, tohle nemůže strpět. Vzala meč a proklouzla k portálům.
Už se nám to chýlí ke konci, snad se vám to bude líbit.