Cancer (JB|FF)√

Zpátky na začátku

Justin

"Jsi můj anděl." Řekla a já se musel usmát. Je tak strašně roztomilá. Asi tu holku miluju. Asi? Ne hrčitě tu holku miluju. Nikdy mě tohle nenapadlo, ale stalo se to a já ničeho nelituju. Měl jsem štěstí, že jsem ji poznal. Kdyby neomdlela na tom tělocviku tak se spolu asi ani nebudeme bavit, ale bavíme. Byla to její rakovina co nás dalo dohromady. Vím že je tk hrozná nemoc, ale teď děkuju tomu že ji měla. Když umřela Devon tak jsem si nemyslel, že bych se mohl ještě někdy zamilovat. Oba jsme měli štěstí. Určitě vím že, jsem její první kluk. A doufám, že budu taky poslední. Už ji nechci ztratit. Pokud se ji rakovina ještě někdy vrátí, tak nevím co budu dělat. Nechci ztratit už druhou holku, kterou miluju. Chytl jsem Andie za ruku a nepouštěl ji. "Půjdeme?" Zeptala se a já přikývl. Sean už měl dojedeno tak jsem se vydali k autu.

Pomohl jsem mu nasednout a připoutal ho bezpečnostní pásem v autosedačce. Andie už seděla a já se vydal na místo řidiče. Nastartoval jsem a vyjel směr jejich dům. Chytl jsem znovu Andiinu ruku a propletl si s ní prsty. Ona ke mě otočila a usmála se. "Něco ti teď řeknu, ale musíš zachovat klid." Úsměv ji opadl a celá zbledla. "Co se děje Andie?" Zeptal jsem se, ale než stačila odpovědět, tak její ruka povolila stisk a oči se jí zavřeli. Na nic jsem nečekal a vyjel do nemocnice. Věděl jsem že tam musím. Sean se ptal co se děje, ale nebyl jsem schopnej mu odpovědět. Ani já sám nevěděl co se děje. Zastavil jsem před nemocnicí kde už stála mamka a pomáhala Seanovi, zatím co já jsem už nesl Andie dovnitř. Položil jsem ji na lehátko a oni ji někam odvezli. Moje přítelkyně je zase v nemocnici. Kdy už tohle konečně skončí?

Seděl jsem na chodbě a podupával si nohou. Sean seděl vedle mě a hrál si s mamkou. Já neměl na to abych si s ním hrál. Kdo by měl náladu na hraní když je s holkou, kterou mileju bůh ví co. Nevím co s ní je a nikdo mi to nechce říct. Asi to ani oni sami neví. Její mamce jsem ještě nevolal. Možná to byla jen slabost. Nechci je stresovat dřív než zjistíme co jí jen.

"Jste příbuzní slečny Croveltové?" Zeptal se doktor. "Jsem její přítel a toto je její bratr." Řekl jsem a ukázal na Seana. "Pattie mohla by jste malého vzít stranou? Neměl by to slyšet." Mamka přikývla a vydala se s prckem pryč. "Slečna Croveltová je na tom špatně. Rakovina se vrátila. Má nádory na lymfatických uzlinách a prsou. Je mi to líto." Jeho slova byla strašná. Bolelo to a já si musel sednout. Je to všechno zase jako na začátku. "Za týden ji budeme operovat a pak musí docházet na chemoterapie." Snažil jsem se zahnat slzy, ale nešlo to. Slzy mi tekly z očí a já je nezastavoval. "Můžu za ní?" Doktor mi řekl číslo pokoje a já se tam hned vydal.

Ležela na posteli a měla v ruce nabodnutou kanylu. Když mě viděla tak se pokusila o úsměv, ale poznal jsem že je vynucenej. Posadil jsem se k ní. "Opustíš mě teď?" Zeptala se. "Ne jak tě to mohlo napadnou?" Pohladil jsem ji po ruce. "Jsem nemocná. Už nejsem zdravá a budu zase vypadat jako zombie." Lehce jsem se usmál. "Neopustím tě Andie. A chceš vědět proč?" Přikývla. "Protože tě miluju." Zašeptal jsem a bál se její reakce. "Taky tě miluju." Zašeptala a zachvěli se jí víčka. "Jsi unavaná, že?" Ani nemusa odpovídat a věděl jsem odpověď. Víčka se jí zavřela a usnula.

Vím, že to bude těžké když mám rakovinu zpátky, ale mi to zvládneme. Andie je silná dívka. Zvládla to jednou tak to zvládne i podruhé. Budu s ní. Nebudu ji na to mechávat samotnout a Ryan určitě taky ne. Měl bych mu to říct. Vytáhl jsem mobil za kapsy a začal psát smsku.

Pro: Ryan

Andie je v nemocnici. Vrátila se ji rakovina. Pokoj 253 pokud by jsi chtěl přijít.

Odesla jsem smsku. Po chvíli mi odepsal.

Od: Ryan

To je mi líto Jussy. Za chvíli jsem tam.

Pro: Ryan

Děkuju.

Mobil jsem uklidil do kapsy a neopouštěl pokoj. Kdyžnse Ryan objevil ve dveřích pokoje vypadal zničeně. Přisedl si ke mě. "Miluješ ji že?" Zeptal se. "Jo miluju, ale nechtěl jsem ji to říkat za těchto podmínek, ale musel jsem. Myslela si že ji opustím." Stiskl jsem ji ruku. "Neopustíš že?" Usmál jsem se. "Ne nikdy ji neopustím. Pokud ona mě ano tak o ní budu bojovat. Vím že s ní chci být už navždy."

Názor? Snad se líbí

Love you
-Denny