teacher-cz-one direction

10 díl.

,,Kolik je hodin?" zamumlala jsem do nahé hrudi mého učitele. 

,,Půl jedenácté." řekl a dal mi pusu do vlasů. 

,,Asi už půjdu." mermomocí jsem se snažila zvednout, ale on mě nepustil. Povalil mě a lehl si na mě. Díval se mi do očí až jsem si myslela, že vidí do mého mozku a přitom si hrál s mojí ofinou. 

,,Co kdyby jsi nešla zítra do školy?" líbl mě na nos. 

,,Jsi se zbláznil? Máma by mě zabila." řekla jsem se smýchem na rtech. 

,,Napíšu ti omluvenku a tvoje máma to nemusí ani vědět." nedal se odbít. 

,,A to by jsme celý den leželi v posteli?" začínal se mi jeho nápad líbit.

,,Ne." zavrtěl hlavou. ,,Někam bych tě vzal." políbil mě na rty. Než jsem stihla polibek oplatit, tak se odtáhl. To se mi nelíbilo a tak jsem si ho k sobě přitáhla a dlouze ho políbila. 

,,Takže zítra kolem půl osmé u mě?" jen jsem přikývla a on mě poté pustil. Oblékla jsem se, zatímco on stále ležel v posteli. 

,,Budu si sebou muset vzít kytaru. Píšu mámě písničku, bude mít narozeniny." oznámila jsem mu ani nevím proč. On se zamračil a sjel mě pohledem od hlavy až k patě. Pak se začal smát. 

,,Ty umíš zpívat." vydýchával se smíchem. Přišla jsem k němu a pobilkem ho umčela. 

,,To-se-mi-líbí." šeptal mezi našimi polibky. Odtáhla jsem se a usmála se: ,,Tady nejsem na facebooku." pak jsem po něm hodila polštář a odešla z jeho domu.

Domů jsem běžela. Žádný autobus už mi nejel. Naštěstí jsem doma byla s úderem jedenácté večer a vše dopadlo dobře. Máma už mě čekala na chodbě, sjela mě pohledem a beze slova si šla lehnout. Šla jsem udělat to samé. 

*** 

Ráno jsem se probudila, jako vždy s matčiným volání. Protočila jsem oči a vstala. Bylo půl sedmé. Měla jsem co dělat. Zaběhla jsem do koupelny a dala jsem si ranní sprchu. Pak jsem se oblékla do úzkých džín a kostičkované košile. Byla to pánská košile, kterou jsem si bohužel v obchodě zamilovala a musela jsem si jí koupit. Ani jsem se nemalovala. Jen jsem si vlasy vyčesala do vysokého culíku a to bylo vše. Do černé malé kabelky na rameno jsem si dala slunečné brýle, peněženku, mobil, lesk na rty a žvíkačky.  

,,Dobré ráno." pozdravila jsem mamku. Ta seděla u stolu a četla si noviny. Žádná novinka. 

,,Taky." odpověděla a sjela mě pohledem, jako včera večer. 

,,Co je?" sykla jsem po ní a sedla jsem si ke své snídani. 

,,Včera když jsi tu nebyla, tak přišla Paige a brečela." řekla. 

,,Cože? Zavolám jí." už jsem šahala po svém mobilu, ale máma mě slovně zastavila. 

,,Ne! Nech to být. Ptala jsem se jí co se stalo a asi po půl hodině neustálého brečení mi řekla, že tě má ráda." 

,,Taky jí mám ráda." podívala jsem se na ní nepochopeně. 

,,Olivie.." zvýšila hlas a položila noviny na stůl. ,,To ona ti posílala ty růže apod." 

Spadla mi čelist, jakmile to řekla. Snažila jsem se popadnout dech. Napila jsem se čaje a hlasitě polkla. 

,,Jak to víš?" zajímala jsem se. 

,,Řekla mi to. Taky pak řekla něco o tom, že jsi zamilovaná do Tomlinsona, ale přes slzy a vzlikání jsem pořádně nerozuměla." pokrčila ramenem.