Odkrytí pravdy

2.

Když otom přemýšlela tak se chytla za srdce. Byla zasněná, že si ani nevšimla že byla vyvolaná před celou třídou. Pak do ní Alya kamarádsky strčila a Marinetta se konečně probudila ,,Omlouvám se paní učitelko" řekla Marinetta a učitelka se na ní zamračila. Konečně konec školy, Alya a Marinetta šli do jídelny kde si dali oběd. ,,Alyo, co vlastně si mi chtěla povědět ráno?" se jí zeptala Marinetta která se pak zakousla do krásně červeného jablka. ,,Ach nic, to je jedno" jí odpověděla Alya. ,,Aha" šeptla si pro sebe Marinetta. Potom se jich zeptal Nino jestli si může sednout k nim, obě dvě souhlasily a povídali si. Hlavně Alya s Ninem protože to budou asi čtyři měsíce kdy spolu chodí.Marinettě to bylo upřímně jedno, protože byla pro ně ráda ale taky neměla tu nejlepší náladu. Takže to nějak ani neřešila Vyšli ven a bylo pořád hrozně hnusně bylo ještě mokro. ,,Hele chceš se mnou a s Ninem do kina?" se zeptala Alya Marinetty. Marinetta se koukla vděčně za to že jí zve kamarádka ale věděla že by radči Alya chtěla aby Marinetta raději nešla a také se jí nechtělo, chtěla se projít k řece. ,,Děkuji zato že si se zeptala Alyo, ale jděte radši sami. " řekla s vděčným úsměvem Marinetta. Alya se také na Marinettu usmála, a s tím šli Alya a Nino pryč. Oni dva totiž šli na opačnou stranu.

Šla kolem vody, bylo tam ještě větší mokro ale to jí nezastavilo ani nevadilo. Pak si našla suché místečko kam si mohla sednout, sedla si a sundala si boty aby si mohla do vody dát nohy. Chvíli si cachtala nohy ve vodě a pak si je z vody vyndala. Pak našla drobné kamínky, které házela do vody. ,,Marinette, co ti je? "  zeptala se Tikky starostlivě, ,,Nic mi není." odpověděla potichu Marinetta, která dále házela kamínky do vody. ,,Mari, je to vidět v tvých očí a slyšet v tvém hlase." řekla opatrně Tikky aby se jí nedotkla. ,,Já, já jenom... celou tu dobu si mně Adrien nevšiml a dneska ráno konečně ano a.... a Chloé jako vždy to musí pokazit. " odvzychla si Marinetta s nešťastným výrazem ve tváři. ,, Mari, Adrien asi měl moc práce a..... a nebyla jsi jediná koho si Adrien nevšiml, taky si nevšiml Nina a to jsou nejlepší kamarádi. " řekla Tikky a potom se na Marinettu usmála. Marinetta byla hrozně vděčná, že jí Tikky chtěla rozveselit, a oplatila jí ten úsměv ,,Ty vždy víš jak mě rozveselit. " řekla Marinetta, která jí pak opatrně pohladila. Potom pomalu vstala a šla směrem domů. Šla dále kolem vody až slyšela kroky což bylo velice divné, když ty ulice byly tak prázdné. Koukla se opatrně přes rameno aby viděla kdo šel za ní. Byl to mladý muž asi kolem dvaceti, měl na sobě tmavé oblečení a v ruce nůž, měl taky podivný úsměv na tváři. Marinetta se začala bát, zrychlela a ten muž pak taky. Rozhodla se že rychle poběží někam kam se rychle může změnit na Ladybug. Začala běžet co nejrychleji mohla, ale uklouzla jí noha a pěkně si jí taky odřela. Ležela v louži a koukla se na nohu tekla jí docela hodně krev, pak se koukla na toho člověka, který tam před ní stál ,,Co odemně chcete" zařvala na něho co nejhlasitěji mohla. Ten člověk se jen na ní zlostně usmál. Pak slyšela dopadnutí postavy, která stála za ní.

ADRIEN

,, A viděl si její překrásné modré oči, Plaggu?! řekl blonďatý kluk jménem Adrien, který stál v malé převlíkací kabince. ,,Jo jo, říkáš mi to asi už po několikátý." zavrčel malý kocourek jménem Plagg. ,,Jestli se ti ta holka,,Marinetta,, tak líbí, tak se jí zeptej aby stebou šla do kina na film. " dodal ještě Plagg znechuceně. Adrien se na Plagga trochu zamračil ,,To se ti lehce řekne!" řekl Adrien smutně, ale důrazně. Pak asi strávil ještě hodinu na šermování. Přijel domů a vešel dovnitř, ,,Adriene, tvůj otec tě chce v kanceláři. " řekla Nathalie s normálním výrazem jako vždy. Adrien jenom přikývl a šel nahoru po schodech až došel před dveře kanceláře, najednou se zastavil vždy věděl, že když ho otec zavolal do kanceláře byl nějaký velký průser. Vždy nerad tam chodil, byl zvyklí jako by to byl alarm "Pozor" . Ruku dal na kliku a pomaličku otevřel dveře kde jeho otec seděl, ,,Posaď se ,Adriene." řekl nepříjemně jeho otec. Adrien se posadil na židli, naproti otci a koukal se mu do očí. ,,Chci s tebou o něčem mluvit....... Tvůj výkon v mé přehlídce nebyl dostatečný výkon na mého syna." řekl Gabriel Agrest Adrienovi. Adrien byl naštvaný  kvůli tomu že jeho výkon nebyl dostatečný pro Gabriela, snažil se že všech sil a jeho otec musí někdy pochopit že on (Adrien) není dokonalý a také že všichni dělají chyby. Ale jeho otec tyhle věci nikdy nepochopí, protože on je skvělý Gabriel Agrest a on chyby nedělá. ,,Rozumněl jsi!! " pak dodal Gabriel a totálně ho vyhodil z myšlenek, Adrien nic neříkal jenom přikývl ale bylo vidět jak tu nenávist držel v sobě. Vstal a zavřel za sebou dveře, pak šel do pokoje kde spadnul do postele. ,,Já jsem nedal výkon podle jeho představi!!" si mumlal Adrien, který byl naštvaný na svého otce. Potom se kouknul na hodiny teď právě by zkončila škola, kdyby tam teď byl. Pak mu došlo že Marinetta končí, že by jí mohl pozdravit ale moc dobře věděl že ho nepustí, ale jako Adriena. Tak půjde za Chata, tomu přece nemůže rozkazovat. Tak se transformoval, už tam nestál Adrien ale superhrdina Chat Noir. Zkočil z okna a mířil si to po domech. Najednou nikoho zahlédl byly to Alya a Nino, zklamalo ho že nevidí Marinettu ale šance nikoho potkat v Paříži byla jedna proti stu. Tak půjde kolem vody, byl rád že mohl být co nejdál od svého otce. Stál na střeše jednoho domu, najednou uslyšel povědomí hlas jak řve..... byla to Marinetta. Hned se rozběhnul a běžel co nejrychleji jak mohl. Viděl jí jak leží na zemi a naproti ní stál divný člověk s nožem. Hned se naštval že si někdo opovažuje jenom pomyslet na to že by jí ublížil. Seskočil ze střechy za ní a zamračil se na toho mladíka, ,,Víte, je to hodně srabácké si dovolovat na mladší a chtít po ně peníze. A k tomu ještě na ní vytáhnou nůž. " řekl Chat Noir. Pak se koukal na zloděje jak se začal třást, chtěl ho bodnout nožem ale chat uhnul a popral se s ním o nůž. Jak víte vyhrál skvělí Chat Noir, jako vždy. Po tom se otočil na Marinettu a pomohl jí vstát ,,Jsi v pořádku? " se zeptal Chat Noir, v jeho hlase byl slyšet strach o dívku.,,Jo, děkuji. " odpověděla s úsměvem, ale tentokrát to byl její milý a hřejivý úsměv a ne ten "snažící se úsměv". Potom se kouknul a viděl její ránu ,,To nedojdeš domů v tomhle vstavu." řekl Chat, Marinetta to věděla ale nemůže po něm tolik chtít Chat má přece svůj život. Ale než stihla něco říct už jí držel v náručí a ona se ho chytla pevněji. Běžel po střechách domů a mířil k dívce. Přistál na její střeše a opatrně jí pustil na nohy. Usmál se na ni a skočil na zábradlí a chtěl už jít ,,Chate" ze sebe dostala dívka chat  se na ní otočil. ,,J-Já ... děkuji " ze sebe konečně dostala a usmála se na něho on jí ten úsměv oplatil a pak seskočil a odběhl. Ona se koukala jak odbýhá přič ještě mu zamávala. Bylo jí líto že ho vlastně odmítla ale prostě má ráda Adriena. Otevřela padací dvířka a ošetřila si ránu, pak si dodělala úkoly z dějepisu a šla spát.

Chat vlezl do svého pokoje a přeměnil se zpět, teď tam stál zase Adrien. Spadnul do postele ,,Já jí držel v náručí, Plaggu" řekl zamilovaně, byl tak rád ale bylo mu líto že jí držel jako Chat Noir a ne jako Adrien. ,,To je sice skvělí, ale příště mě z toho vynech! " řekl Plagg zase znechuceně.

AHOJ, DOUFÁM ŽE SE VÁM TO LÍBÍ. PROSÍM DEJTE HVĚZDIČKU A KOMENT.                                               DĚKUJI 💜💜