4.

1.1K 114 10
                                    


ADRIEN

Celou noc jsem nemohl spát, pořád jsem myslel na Marinette. Její oči se mi vyryli do srdce. Jak to že jsem si toho nevšiml dřív, jak byla krásná. ,,Adriene vstávej, jinak přijdeš pozdě do školy." se ozvala Nathalie za dveřmi jeho pokoje. Adrien hned vstal, nechtěl do školy ale chtěl vidět překrásnou Marinette. ,,Jo jo, už jdu. " jsem řekl a obléknul se a učesal si vlasy. Po tom jsem rychle vzal Plagga, který ještě spal. Pak se následně probudil a zalezl do mé košile jako obvykle. Pak jsem vyběhl z pokoje a rychle se nasnídal a vzal si kus sýru pro Plagga aby později neměl hlad. Potom jsem vyšel ven a nasedl do auta, vedle mě seděla Nathalie. Já celou cestu myslel na Marinettu, Nathalie mi říkala dneska o změně rozvrhu, ale já jí neposlouchal. Ani jsem nemohl pořád jsem v hlavě měl jen a jen Marinette. Jak jsem se koukal z okna uviděl jsem Marinette a rozbušilo se mi srdce, viděl jsem že lehce kulhá. Měla obvázané koleno, zpoměl jsem si na včerejšek, ale ona se netvářila smutně. Naopak měla velký úsměv nasazený na tváři. Auto se zastavilo a já vystupoval, jak jsem vystupoval tak se naše oči střetli, její překrásné křišťálové modré oči. ,,Ahoj, Marinette. " jsem řekl s úsměvem a šel jsem k ní. Ona se na mně usmála a zamávala, stál jsem před ní a srdce mi bušilo stále hlasitěji. Šli jsme spolu po schodech do třídy. Ale najednou se Chloé otočila a držela mě, hrozně mi to vadilo. Chloé si mě vždy přivlastňovala, že jsem její ale já jí nepatřim a ani nechci patřit. Já chci patřit jen Marinette, ona je v mém srdci. Po tom jsem Chloé odstrčil a sedl jsem si na své místo v první lavici vedle Nina, Nino se tvářil smutně ale než jsem stihl něco říct. Vešla do třídy učitelka a hned jsme si všichni všimli že má špatnou náladu ,, Tak, dobrý den třído. Zítra píšeme test z nové látky. A také budete po dvojici dělat projekty, ale doma. " řekla paní učitelka a hned se začali hádat s kým budou, já jsem se s nikým nehádal protože jsem věděl že budu s Ninem. Spíše jsem se rozhodl se zeptat Nina co mu je, ale než jsem stihl něco vlastně říct tak bylo pozdě ,, Ticho. " zařvala paní učitelka a všichni stichli a koukali se na ní ,, Když se neumíte domluvit tak já vás přiřadím. " řekla učitelka s výdechem. Já doufal abych byl s Ninem, ,, Takže, Adrien bude s ..... bude s Marinette. " řekla učitelka dále, ještě přiřadila pár lidí. Já byl hrozně rád že jsem s Marinette, protože si takhle budeme víc blízcí přátelé. Takhle mužů dosta její důvěru a za to jsem moc rád. ,, Jako paní učitelko, mohla bych být já s  Adrienem, protože jako já jsem o hodně lepší a jako o hodně hezčí než Marinetta!" řekla Chloé. Já se v duchu modlil abych zůstal s Marinette, také jsem nechtěl být s hroznou Chloé, která byla sebestředná. Kouknul jsem se na učitelku která že mně ihned přečetla že s Chloé nechci ,, Ne nemůžeš, tak se s tím smíř. " řekla naštvaně učitelka na Chloé a já byl hrozně vděčný za to že jsem zůstal s Marinette. Chloé byla hodně naštvaná, ale mě to bylo upřímně úplně jedno. Po tom ta nudná hodina zkončila a já jsem šel na oběd. Chloé pořád za mnou dolézala a mně to začalo čím víc vadit. Hlavně jsem věděl že když se mnou bude pořád Chloé, tak se nikdy nezblížím s Marinettou a  to jsem nechtěl. Takže jsem chytil Chloé za zápěstí a odtáhl na stranu, abych si s ní promluvil. Vysvětlil jsem jí že já nejsem její a že jí prostě nepatřim a také že nechci aby mě pořád objímala a aby za mnou nelezla. Několikrát jsem jí to vysvětlil, pak v koutku oka jsem zahlédl Marinette, moje srdce za se začalo bušet rychleji. Rozběhl jsem se za ní a volal její jméno, tak dlouho dokud se neotočila a nekoukala na mně. Chvíli jsem před ní stál a moje srdce ještě zrychlelo. ,, Marinette, chtěl jsem se zeptat jestli půjdeme ke mně domů, kvůli tomu projektu? " jsem se udýchane zeptal a doufal, že řekne ano. Protože kdyby řekla "ne" tak nevím co bych udělal. ,, Že bychom mohli začít dneska, ale ve tři, protože mám focení. " jsem ještě dodal a podrbal se na krku a usmál se na ni. Cítil jsem jak rychle rudnu a doufal jsem že to není vidět. Ona se na mně taky usmála ,,Jo, jasně takže u tebe ve tři. " řekla Marinetta a já jsem cítil jak mi znovu bije rychle srdce. Pak odešla a ještě mi zamávala, já jsem jí taky zamával a usmál se na ni. Po tom jsem se opřel o zeď, protože jsem se nemohl udržet na nohou.  


Přijel jsem konečně domů z focení, rychle jsem vyběhl schody. Pak jsem spadl do postele ,, Vidíš jak to bylo jednoduché, stačilo abys se jen zeptal. A koukej už spolu máte rande." řekl Plagg který dojídal kus sýru. Adrien se lehce zasmál ,, Kéž by to bylo rande, ale je to schůzka. " řekl jsem a byl jsem z toho velice smutný. ,, Není to náhodou stejný? " řekl Plagg a vzal si další kus sýru. Já jsem se na něho zamračil, protože to vypadalo jako když mě provokuje ,, Není, třeba vážně přijde kvůli tomu projektu a o mně nemá zájem. " jsem řekl se smutným výrazem, po tom jsem zabořil hlavu do polštáře a já si ale nechci smířit s krutou realitou. Chtěl jsem doufat že mě Marinette má také ve svém srdci, nevěděl jsem jestli je to pravda, ale můžu jenom doufat. ,, To sice může být pravda, ale taky nemusí. Třeba to z její strany může být jen výmluva aby tě mohla vidět. " řekl znovu Plagg a pak mi ukázal prázdnou krabičku od sýra. Já vstal a hrábl do tašky a vytáhnul další krabičku od sýra, ale než jsem stačil něco říct. Tak mi jí sebral z ruky a začal znovu jíst. Já jsem se koukl na hodiny, za patnáct minut tady bude. Šel jsem si umýt hlavu a vyčistit zuby, najednou nikdo zaklepal. Já jsem schoval Plagga a šel ke dveřím. Otevřel jsem je a byl jsem hned zklamaný, nebyla to Marinetta, ale Nathalie. ,, Před dveřmi je nějaká holka jménem Marinette. Prý máte spolu pracovat na projektu, mám jí pustit dál? " se mě zeptala Nathalie a já přikývl s úsměvem. ,, Hned tam budu." jsem řekl a Nathalie šla dolů. Já šel před zrcadlo kouknul se jestli jsem upravený, pak jsem šel po schodech dolů a uviděl Marinette. Moje srdce za se začalo rychleji být, naše oči se střetli a já jsem se zastavil v půlce schodů. Začal jsem rudnout, moje srdce stále zrychlovalo ,, Ahoj Marinette, pojď nahoru. "  jsem řekl, když jsem řekl její jméno necítil jsem svoje nohy, tak jsem se rychle chytil za zábradlí. Ona se na mě usmála a já jsem se chtěl roztéct jako máslo, protože ona měla překrásný hřejivý úsměv. Pak jsme vyběhli po schodech do mého pokoje, otevřel jsem dveře a pustil jí jako první. Ona si prohlížela můj pokoj, byla hodně roztomilá. Najednou se zastavila před monitorem u počítače, šel jsem k ní ,, To je moje máma. " řekl jsem a usmál, ,, Má překrásné zelené oči. " jsme řekli naráz oba dva a koukli se opět na sebe, naše oči se opět střetli a usmívali jsme se. Pak  jsme šli ke stolu, dal jsem jí svou židli a vzal si jinou. Na projektu jsme strávili asi přibližně hodinu, nedodělali jsme to celé, což znamenalo že se po škole uvidíme znovu, a bude to výmluva abych se s ní mohl ještě vidět. Další hodinu jsme si povídali, byl jsem strašně moc rád že byla se mnou tak otevřena. Já s ní taky, nic jsem před ní neschovával, místo jedné věci a to je že jsem Chat Noir. Pak už musela jít, protože nechtěla jít za tmy, a já to pochopil. Doprovodil jsem jí ke bráně, ještě jsme si zamávali. Po tom jsem rychle běžel do pokoje, transformoval jsem se. Už jsem nebyl Adrien, ale Chat Noir. Běžel jsem po střechách pařížských domů a sledoval Marinette, chtěl jsem aby došla domů v bezpečí. Došla domů a já jsem si sedl na jednu ze střech, abych viděl do pokoje Marinette. Byl jsem tam asi přibližně půl hodiny, sledoval jsem jí. Nemohl jsem z ní spustit oči. Povídala si s Alyou, která se ptala o dnešku a já chtěl vědět jak na to odpoví. Přišel jsem k oknu, ale tak aby mě neviděla. ,,Byl to můj nejlepší den v životě!" řekla Marinetta a moje srdce za se začalo bušet rychleji, chytil jsem se za srdce a pozoroval jak jde Marinetta spát. Byla tak úžasně roztomilá. Pak jsem zamířil zpět domů.

Ano jednou jsem se zamiloval do berušky, ale Marinette byla jiná. Miluju jí tak moc, a tím víc jsem se bál že když mě odmítne, tím víc to bude bolet než u Ladybug. Ano Ladybug jsem miloval déle než Marinette, ale Ladybug se mi nikdy neotevřela což Marinetta ano.


 Ahoj doufám že se vám to bude líbit, omlouvám se že jsem to tam dala pozdě. Ale no ono se mi to dvakrát za sebou vymazalo. Budu hodně ráda za komentář nebo doporučení a také velice ráda za hvězdičku.                                                                                                                                                                 💜💜💜

Vote&koment






Odkrytí pravdyKde žijí příběhy. Začni objevovat