Jsem Tady, Vždycky Jsem Byl, Vždycky Budu +

1.3K 21 0
                                    

Sklopila jsem zrak, když jsem opět pohlédla na prázdné místo vedle sebe. Každou noc jsem usínala se strachem, ale odvahu přežít stesk a strach mi dodávala jeho mikina, kterou mi nechal, než odjel. Žmoulala jsem rukávy v dlaních a pomalu usínala schoulená pod peřinou. Klidně jsem spala, až do té doby, než jsem uslyšela slabé vrznutí vchodových dveří. Projel mnou strach, začala jsem se třást a v mysli jsem měla tolik představ o tom, co všechno by se mi mohlo stát. Harry nebyl doma, aby mě chránil a já tam byla sama, ve velkém domě. Pomalu jsem vylezla z postele a cupitala ke dveřím od ložnice. Bála jsem se jako nikdy, ale moje zvědavost byla také silná. Pootevřela jsem dveře a škvírkou se podívala do chodby. Nic jsem neviděla. Byla příšerná tma. Polkla jsem, otevřela dveře a pomalu vyklouzla na chodbu. Malými krůčky jsem došla až ke schodišti. Už jsem natahovala ruku směrem k vypínači světla, abych rozsvítila, když jsem ucítila něčí ruku na své puse. Začala jsem s sebou trhat a z očí se mi zpustily slzy. Ten dotyčný mě najednou pustil a začal se vážně strašně smát. Rychle jsem celá vyděšená rozsvítila a otočila se. Vytřeštila jsem oči, když jsem viděla, že ten, co mě k smrti vyděsil, byl můj přítel Harry, který měl být právě teď na turné. Najednou mnou projela vlna vzteku a já Harrymu vrazila facku. Rychle jsem utekla zpátky do ložnice a zamkla se. "Bell!" křičel za mnou Harry. "Bell! Počkej! Miláčku, byla to jen sranda!" Bušil do dveří od ložnice a snažil se je otevřít. Já jsem si jen sedla na postel, plakala a přemýšlela nad tím, jak si to ten idiot představuje, že mě k smrti vyděsí a já mu potom padnu kolem krku jenom proto, že se najednou uprostřed noci objeví. Harry moc dobře věděl, jak bojácná jsem a jak moc nerada zůstávám doma sama, navíc když tenhle dům je obrovský. "No tak, Bell!" V jeho hlasu byl slyšet provinilý tón. Bouchal na dveře, ale já zůstala neoblomná a dál jen seděla na posteli, jako bych ho vůbec neslyšela. "Bell!" křikl a kopnul do dveří tak silně, že vypadly z pantů. "Uh,no… potom to opravím," řekl a vešel do pokoje. Otočila jsem se se slazmi v očích na druhou stranu a ignorovala ho. "Zlato..." Objal mě zezadu a políbil mě na krk. "Miláčku, omlouvám se. Já… tohle jsem nechtěl," omlouval se. "Jdi pryč, ty pitomče," zavzlykala jsem a odtáhla se. Podívala jsem se mu přímo do očí a pokračovala: "Proč, Harry?Moc dobře víš, že mám strach, že nemám ráda, když musím zůstat sama. Harry, já nejsem holka, co se umí bránit. A navíc, moc dobře víš, proč jsem taková! Možná si myslíš, že jsem hysterka, ale já mám prostě strach, že se stane to, co se stalo mojí mámě." Plakala jsem, když jsem si vzpomněla na den, kdy před naším domem stál pohřební vůz. Moji matku někdo zavraždil u nás doma, potom jsme se s otcem odstěhovali, ale můj strach a bolest jsou stálé. Harry si mě přitáhl do těsného objetí a políbil mě. "Omlouvám se, Bell! Moc dobře to vím, co se stalo a tohle jsem vážně nechtěl. Jsem tady s tebou, nikdo ti nikdy neublíží! Přísahám." Uklidňovala jsem se a hlavu mu bořila do jeho hrudi. Potahovala jsem tu vůni, kterou používal a cítila jsem pocit bezpečí. Dala jsem mu ruce kolem krku a on mě zvedl anesl mě v náručí zpět do postele. Odtáhla jsem hlavu od jeho hrudi a oba jsme se dívali tomu druhému do očí. V tu chvíli mě přepadl chtíč. Sjela jsem pohledem k jeho rtům a skousla si spodní ret. Všiml si toho a usmál se. Já jen pozorovala, jak se jeho rty roztáhly do úsměvu. Lehce mě položil na postel, naklonil se nade mě a políbil mě. Položila jsem ruce na jeho krk a přítáhla si ho blíž. Nadzvedl mě a pomalu mě přesunul dál na postel, nepřerušoval polibek. Líbal jemně a jeho hebké rty mě hladily. Bez jakéhokoliv snažení z jeho strany jsem pootevřela ústa a on mi do nich vklouzl jazykem. Neměli jsme žádý souboj jazyků, jen jsme si oba užívali ten nádherný pocit. Rukama jsem bloudila po jeho upnutém tričku a pomalu mu ho tahala nahoru a přetáhla mu jej přes hlavu. Pevně mě objal do jeho silných paží a sázel mi polibky od rtů až po jedno ucho. "Jsem tady. Vždycky jsem byl. Vždycky budu," zašeptal. "Bylo mi po tobě tak smutno. Příště jedeš se mnou. Bez odmlouvání!" zamumlal a políbil mě pod uchem a směřoval dolů přes krk až k mému tričku na spaní. Pomalu mi shrnoval tričko z ramene a líbal mě na rameni. Stále přecházel od ramene po krk a naopak. Nechával mi na krku znamínka lásky, vždycky říkal, že to je jeho poznávácí značka. Slabě jsem se zasmála. "Co?" Podíval se na mě s úšklebkem. Zahleděla jsem se mu do očí. "Miluju tě," špitla jsem. Okamžitě se přitáhl zpět ke mně a políbil mě na rty. "Já tebe víc," zamumlal do polibku a já se hned usmála. Začal mi vyhrnovat moje tričko a já zvedla ruce, aby mi ho mohl snadněji přetáhnout přes hlavu. Usmál se a odhodil tričko do kouta. Líbal mě po celém hrudníku a hladil má ňadra. Políbil jamku mezi ňadry a jazykem zanechával mokrou cestičku k pupíku. Políbil mě na pupík. Jeho kudrlinky mě zalechtaly a já se uchechtla. "Jsi nádherná, Bell," pošeptal a zanechával polibky na podbříšku a přejížděl přes lem mých kalhotek. Trošku jsem nadzvedla pánev. On mě přes kalhotky políbil a potom je jedním tahem stáhl. Přišlo mi celkem nefér, že si pan Styles stále ještě nechával kalhoty, a tak jsem se k němu natáhla, rozepla poklopec a stáhla mu kalhoty i s boxerkami. Odkopl je někam pryč a nalehl na mě. Podepřel se lokty a opatrně do mě vnikl. Byl to ten nejněžnější kluk na světě. Milovat se s ním bylo prostě nádherné. Opatrně přirážel a přitom mě líbal. Vzdychala jsem do jeho úst a on se po každém mém vzdechu usmál. Přirážel velmi něžně. Je fakt, že někdy je rozvášněný a je jako drak, ale když příjde na něžné romantické chvilky, on je prostě nikdy nepokazí. Trošku jsem přirazila pánví proti němu, chtěla jsem, aby trošku přidal. Pohladil mě po tváři a vážně drsně přirazil. Zasténala jsem jeho jméno tak hlasitě, že bych se ani nedivila, kdyby na nás přišli sousedé z okolních domů. Harry přidával a hlavu měl čelem k polštáři a vzdychal do mého ucha mé jméno. "Miluju tě! Harry! Potřebuju tě! Přidej trošku!" žadonila jsem, zatímco jsem popadávala dech. Na nic nečekal a přirážel silněji. Už jsem cítila, že budu. "Harry!" zasténala jsem mu hlasitě do úst, než jsem ho políbila. Udělal se jen chvíli po mně. Vyšel ze mě a svalil se vedle mě. Oba jsme vydýchávali náš další romantický okamžik a on mě hned přitáhl k sobě. Políbil mě do vlasů a hlavu mi držel u své hrudi. Políbila jsem ho na hruď a schoulila se k němu. "Příště pojedu s tebou..." špitla jsem. On se usmál a přetáhl přes nás deku. Políbil mě na čelo a já spokojeně usnula v jeho náručí.  

one direction +Kde žijí příběhy. Začni objevovat