one direction +

Twins +

Procházela jsem se v Central parku v New Yorku. Brčkem jsem nasávala ledovou tříšť, která mě ochlazovala v tom horkém počasí. Zvlněné rozpuštěné vlasy vždy zavlály, když se do nich opřel lehký vánek. Procházela jsem se a vžita do hudby, která mi hrála do uší jsem ani nezaregistrovala, že se po mně ohlíží vysoký chlapec s kučeravými vlasy. S úsměvem jsem si to kráčela dál a neslyšela volání jistého chlapce až do chvíle, kdy mě chytl za ruku a celý udýchaný se prohýbal v trupu. Zezačátku jsem se vylekala, ale potom jsem vytáhla sluchátka z uší a zadívala se na něj. 

"Jsi v pohodě?" zeptala jsem se ho se zvýšeným obočím. Ještě chvíli jsem ho sledovala a čekala, než se jeho dech srovná. Odpovědi jsem se však nedočkala. Zato mě zaskočilo pevné obětí. 

"Keelie!" zachraptěl mi do ouška a jeho obětí zesílilo. 

"Počkej-" vyhekla jsem. "Ne-mů-žu," snažila jsem se popadnout dech. Měl opravdu sílu a tiskl mě k sobě tak pevně. 

"Oh, promiň lásko!" vyhrkl ze sebe a okamžitě se nepatrně odtáhl. Zhluboka jsem se nadechla. Co to mělo znamenat? Proč mi cizí kluk říká lásko? Byla jsem opravdu zmatená, ale jeho tvář mi někoho připomínala. Znala jsem ho. "V pořádku?" otázal se a věnoval mi láskyplný pohled. 

"J-jo, dobrý," usmála jsem se. Až když jsem uviděla, jak se jeho ústa roztáhla do úsměvu a vykoukly na mě dva dolíčky, uvědomila jsem si, s kým mám tu čest. "Harry.." zašeptala jsem. 

"Keelie! Tak moc jsi mi chyběla! Myslel jsem, že nakonec nepřijedeš," oddychl si a opět mě k sobě přimáčkl. Svraštila jsem obočí. Sakra, kdo je Keelie? Harry si mého zmateného výrazu ve tváři všiml. "Jsi v pořádku, miláčku?" zeptal se starostlivě. 

"Ano, jen, jen unavená," usmála jsem se, poté dlaní sklouzl k mé a propletl naše prsty. 

"Pojď, půjdeme ke mně a ty si odpočineš," usmál se a ruku v ruce jsme společně odcházeli z Central Parku, kde nás neminulo pár otravných paparazzi. Po chvíli jsme se dostali do hotelu, ve kterém byli kluci ubytováni. Vklouzli jsme do haly hotelu a výtahem vyjeli do V.I.P apartmánu. Harry si vyzul boty a šel směrem do obývacího pokoje. Udělala jsem to samé a šokovaně se dívala na dokonalý apartmán, moderně zařízený, dokonalý. "Proč jsi mi nedala vědět, že přijedeš?" usmál se Harry, když si sedal na sedačku a rukou poklepal na svůj klín. Přešla jsem k němu a sedla si na něj. 

"Překvapení," zasmála jsem se a roztomile se na něj zaculila. Harry se také zasmál. 

"Miluju tě, tak moc se mi stýskalo!" zašeptal mi do ouška, odhrnul vlasy na druhou stranu a jemně skousl ušní lalůček. 

"Mmm," zahmkala jsem a zoubky si přejela přes spodní ret. Harry mi hřbetem ruky přejel po líci a poté přitiskl své rty k mým. Polibky jsme si opláceli a přitom se jeden druhého lehce dotýkali. 

"Miláčku," zašeptal proti mým rtům. 

"No?" usmála jsem se a odtáhla se. 

"Já budu muset jít," zamračil se a sklopil pohled "máme s klukama ještě nějaké interview." 

"Dobře," usmála jsem se. "Počkám tu na tebe," zašeptala jsem a ještě jednou ho políbila, než jsem vstala z jeho klína, aby mohl odejít. 

"Budu tady co nejdřív to půjde!" usmál se a začal mě vášnivě líbat. 

"Harry!" odtáhla jsem ho od sebe s uchechtnutím. "Musíš jít," usmála jsem se. Harry jen zaskučel, ale potom pomalu odcházel. 

"Budu hned zpátky, neuteč mi!" uslyšela jsem ještě ode dveří, než se zabouchly. Hlavou mi vrtalo, jestli se náhodou Harry nezbláznil a odkud mě vůbec zná? A proč mi říká cizím jménem? No, apartmán jsem měla celý pro sebe a tak jsem se to rozhodla zjistit. Porozhlédla jsem se po obýváku a uviděla dveře do dalšího pokoje. Přistoupila jsem k nim a oteřela je. Mm, ložnice, které dominuje obrovská postel s rudým povlečením. Krása. Popošla jsem blíže k posteli a na nočním stolku si všimla dvou fotek. Pane bože. Zděšeně jsem zírala na ty dvě fotky. Byla jsem na nich já. Nechápu to, nikdy jsem se s ním nesetkala a jsem na fotkách vedle jeho postele? Vzala jsem fotku do ruky a důkladně si ji prohlédla. Oči, vlasy, výraz v obličeji, postava, prsa, prostě uplně všechno. Byla to moje dokonalá kopie. Na stole naproti posteli jsem uviděla Harryho notebook. Přešla jsem ke stolu a notebook zapla. Na internetu jsem si poté vyhledala tu dívku. Byla to moje kopie a ještě ke všemu Harryho přítelkyně. Tak to je neuvěřitelné.