Sen

Rande?

Hned potom mi přišla SMSka od Michala, jako by něco tušil.

Michal: Am, jsi v pořádku?
Já: Ano, jen mě něco překvapilo.
Michal: A co? Co se stalo?
Já: Můžeme se sejít?
Michal: Jo jasně, teď?
Já: Ne teď ne, vždyť jsou čtyři hodiny ráno.
Michal: Je jedno kolik je hodin. Pokud mě potřebuješ, tak se klidně vplížím k vám do domu.
Já: Ne to radši, ne. Máma je hodná, ale kdyby tě tu uviděla...radši ani nechci vědět, co by se s tebou stalo.

Zamkla jsem telefon a pokoušela se znovu usnout.

************************************

Byla jsem doma v obýváku. Zarazilo mě to. Už jsem nebyla princezna, byla jsem to zase já. Vedle mě seděl kluk, o kterém se mi vždycky zdálo, ale i on byl úplně obyčejný. Což je nezvyk, oproti mým bývalým snům. Vypadal stejně jako minule, když jsme se sešli.

Chytl mě za ruku a usmál se. Z neznámého důvodu jsem se mu vykroutila. Bála jsem se ho. Začala jsem křičet a víc už si nepamatuju.

************************************

Když jsem vycházela z baráku, našla jsem v naší schránce založený papírek, kde stálo: Pokud se budeš chtít znovu sejít má princezno, zavolej na toto číslo: 621 982 00
Tvůj kluk ze snu.

Papírek jsem sbalila do batohu a utíkala.
Před školou jsem potkala Terezu. Nějak přišla řeč na kluky, jako vždycky a já se chtěla vzdálit a tomuhle tématu se vyhnout. Ale to se mi nepovedlo. Tereza mě chytla za ruku, abych nikam neodešla a spustila: „Hele proč vlastně ty a Lukas nejste spolu?". Tak tímhle mě dostala. Jak na tohle přišla? Vyvalila jsem oči a něco ze sebe vykoktala: „Protože jsme jen kamarádi". Tereza se nenechala odbít a pokračovala: „Neříkej mi, že chceš být s někým jako je Lukas jen kamarádka!". Tak nad tímhle jsem se musela chvíli zamyslet, ale za nedlouho jsem ji odpověděla: „Nevím Teri. Znáš ten pocit, když víš jak je ten člověk úžasný, mas pocit že se ti líbí a najednou jsi takový sobec, že ho chceš mít sama pro sebe, ale na druhou stranu s ním chceš jen kamarádit?"

Tereza se začala smát a pobídla mě, ať jdu do třídy. Nemá ráda když takhle "přemýšlím".

Sedla jsem si na lavici a napsala SMSku tomu klukovi. Snad je to jeho číslo. Doufám, že to není jen nějaký žert. Opravdu ho chci vidět. Potřebuji vědět jak se jmenuje a chtěla bych ho poznat.

Zapomněla jsem si vypnout zvonění, a proto jsem se cítila trapně, když mi o hodině češtiny zazvonil telefon. Nenápadně jsem ho odemkla, ale žádný nepřijatý hovor tam nebyl. Pouze správa. Plná nadějí, že mi odepsal neznámý kluk, jsem správu otevřela.

Ale byla jsem zklamaná. Zase to neznámé číslo. Tentokrát správa zněla takhle: Dobře ty mrcho. Už znám tvoje tajemství. A pokud nepřestaneš s tím co děláš, tak ho použiju proti tobě a ty za to zaplatíš.

Další díl.
Líbí se vám?
Děkuju za přečtení. 💙