Propletené osudy Cz/HP FF / POZASTAVENO NA NEURČITO

Konec léta se blíží

Tina:

"Přeji hodně štěstí, slečno Leons. U nás budete vždy vítání." usměje se lékokouzelnice, která se o mě více než 3 týdny starala. "Moc děkuji. Za vše." usměji se a jednou rukou se opřu o Hipiho, který mě přišel vyzvednout. "Připravená?" zeptal se Hipi. "Připravená." usměju se. PUF a jsem pryč.

"Konečně doma." zavýskám a roztočím se. Hipi na mě okouzleně kouká. "Něco mě napadlo." najednou řekne Hipi. "No tak povídej." vybídnu ho. "Co kdyby jsme šli do ...." nedopoví Hipi. "Vítej Tino." řekne Narcissa ve dveří a vřele mě obejme. Děda Scorpiuse jen kývne hlavou. Astoria se jen na mě nenápadně usměje a Draco se na přívětivě usměje. "Nikam teď nesmí, Scorpiusi. Byla vážně nemocná. Moc vážně. Musí odpočívat a nabrat sil." pronese přísně babička. Skvěle, takže zbytek prázdnin budu jen v posteli a pít čaj. Najednou s čista jasna se mi zatočí hlava. Ve správnou chvíli mě podepře Hipi. "Vidíš Scorpiusi. I tahle cesta jí vysílila. Půjdeme do pokoje, Tino" dořekne Narcissa a podepře mě za druhou ruku.

" Když něco budeš potřebovat, zazvoň nebo jméno své skřítky." vysvětlí Narcissa. "Já mám skřítku?" podívám se. Skřítci se dostává až od 17 let a mě 17 ještě nebylo. "Myslím, že jí budeš potřebovat, jmenuje se Pinky." dořekne Narcissa. "Pinky." řekne do prázdna. Najednou se objeví malá skřínka s hnědými vlasy a odstátími uši. "Co potřebuje, paní." zeptá se a pokloní se. " Pinky, tahle mladá slečna." a pokyne na mě. "bude teď tvoje paní. Vše co řekne tak jí doneseš. Je ti to jasné." řekne přísně Narcissa. "Bude radost sloužit pro.." a najednou se zarazí. "Pro slečnu Black." řeknu a usměju se. " Paní má příjmení Black? Já o vás toho mnoho slyšela. Krátura toho hodně vykládal." vyhrkne skřítka a ukloní se. "Teď nic nepotřebuji. Může jít." usměju se. Skřítka zmizí s Puff. "Budeš dobrá paní." zasměje se Hipi a vlepí mi pusu do vlasů. Ty se teď změnila na bílou. Přesně takovou jako má Hipi a celá jeho rodina.

Scorpius:

Konečně jí máme doma. Už bylo na čase. Teď jsem dostal nápad.

"Otče." osloví muže, který sedí na sedačce v salonku číslo.3. "Hmm." něco zamumlá a dál si čte. "Já teď půjdu do města. Jo?" řeknu a čekám odpověď. "Hmm." odpoví otec. To znamená asi souhlas.

"Prosím 15 rumových koulí, 8 máslových prasátek, 2 cukrová překvapení a ještě 7 mušlí." dopovím a podívám se na cukráře. Ten kývne a vše připravuje. "Bude to 13 srpců, prosím." řekne muž. Vytáhnu srpce a dám je na pult. "Děkuji." a odejdu.

Hmm. Co jí mám ještě koupit. Teď procházím okolo obchodu Kratochvilné kouzelné kejkle. Tam vždy Tina ráda nakupovala.

No nazdar. Všude je narváno. Lidi se valí uličkami, berou co jim přijde pod ruku a utíkají k pokladně. Kolikátého že je dnes? Počkat jo 19. srpna. za chvíli už jdeme do školy.

"Uhni, ty nešiko." žduchne do mě malý chlapec, který drží plný pytlík s krvavýma kokoskama. "Slevy, jen dnes. Vše za polovic. Kupte a buďte vybavení na Filche." ozve se se s amplionu hlas. Hlas vychází s muže, který má fialový plášť a vedle sebe asi svého syna. George Weasley. Ty Weaslyovy jsou všude.

"Tati a kolik stojí krvavé kokosky?" zeptá se klučík svého otce. "Frede, myslím že 3 srpce, ale radši se zeptej Hortenzie." usměje se muž a prohrábne synovy vlasy. 

"Ahoj, Scorpiusi." ozve se hlas za mnou. Otočím se a tam stojí Opi Dolohovová a Jeffrey Parkinson a šklebí se. "Čau, bando." usměji se a s Jeffrey dáme higefive. "Kde je Tina?" zeptá se opatrně Opi." Jo brácho, kde pak máme naší Zmijozelskou princeznu?" zašklebí se Jeffrey. "Tina je nemocná." vysoukám ze sebe. Oba ztuhnou. Opi se musí opřít o Jeffa a Jeff si utře kapičku potu na čele. "Co jí je? Co se stalo?" vypraví ze sebe Opi. "Mluv!" a chytneme mě za zápěstí. " Je to na dlouho." řeknu a chci odejít. Nechci se o tom bavit. "Její pošahanej otec po ní hodil kletbu a zmijozelská princezna byla 2 týdny v komatu." uslyším správnou odpověď za zády.

"Vypal Pottre." prsknu a otočím se zády. "Proč? Tento obchod patří naší rodině, Scorpíku." zasměje se Potter. "Ahoj Jamesi." pozdraví dvě mladší holky a zaculí se. "Ahoj." řekne příkře a opět po mě hází nasupený pohled. " Slyšela jsi? On nám odpověděl." zahihňají se a odběhnou.

"To čumíš, Scorpíku. Hold jsem populární." usměje se a opře se o regál. " Vidím že, ty moc ne." usměje se jak šavlozubí tygr. " Ale tu holku, kterou chceš tě nechce." uslyším Opi jak mě hají. Děti smrdijedu drží při sobě. "Neboj se, Doli. Ona mi tento rok podlehne. Třeba při procházení hradu o půlnoci." zasměje se vlastnímu vtipu kluk, který si říká James Sirius Potter.

"Siriusi, Siriusi nelez pod každou tu hezkou sukni. Když se našla jedna holkou o kterou by jsi stál dala ti košem, lalala." zanotuje Jeff. Co je to sakra za bejkárnu. " A jak se ta holka, jmenovala? To jméno se nezapomíná. Dostala jméno tajemné a to je Tina Black." pokračuje. "Jen se nezlob, Siriusi. Vždyť si Casanova vždyť to každý ví. Kdy se konečně usadíš." pak se přidá i Opi, která to očividně taky zná.Ta písnička se stala očividně hitem v době kdy jsem byl u Tiny. "Sukně se všude točí a každá by ho chtěla mít. On chce jen tu jedinou, která hnědé vlasy má a v zelené se vyžívá." zanotuje opět Opi. Náš drahý James teče vzteky. Jestli si nedá pozor, uklouzne.  " V erbu lev v ruce koště a za každou sukní se otočí ještě. To je ten Potter nejznámější. Ale je tu jeden háček. Dívka s erbem ve znaku hada ho v lásce zrovna nemá. A k tomu na stráži, stojí kluk, který tu holku hlídá. Potter si pozor zrovna nedává a had poráží lva." zanotují oba zároveň. 

"Pak si to s váma vyřídím. "prskne na oplátku Potter a otočí se tak rychle, že skoro spadl. "Lepši se v souboji, Jamsíčku." zasměju se.

"Prosím 1 kilo zatmívajícího prášku." poručím. Prodavačka za pultem mě kouká jako kdyby mě neslyšela. " Jedno kilo?" zeptá se. "Ano, jedno kilo." potvrdím s úsměvem. "Musím se poradit s šéfem." řekne rozpačitě. "Pro mě za mě." mávnu rukou a opřu se o pult.

"Takže pane vy chcete 1 kilo zatmívajícího prášku?" zeptá se muž. Ha, George Weasley. " Ano." opovím příkře. "Ale bude to hodně drahé." odpoví muž. "Myslíte, že na to nemám?" nadhodím otázku. A na pult dám pytlík 20 galeonů. "Myslím že 20 galeonů by stačit mohlo." usměji se. "Ano to bude." kývne muž a zavolá na prodavačku. "Ember, je vše v pořádku." uklidní prodavačku. "Pán na to má galeony." řekne a s regálu vytáhne pytlík zboží, které chci. "Přesně kilo." řekne a podá ho na stůl. "Díky." čapnu a uložím do tašky.

"Tino, jsem doma." vykřiknu. Nikde nikdo. Jen v kuchyni slyším skřítky pracovat. Rychle vyběhnu schody. Jestli se jí něco stalo.

"Tino?" položím otázku a opatrně otevřu dveře. " Scorpiusi, byla tu lékokouzelnice. Tině se přitížilo.." a u těch slov můj mozek už nevnímá " Dala jí hodně zvláštní medicínu a už je líp." řekne smutně babička. Oddechnu si. Aspoň, že tak.

"Tino?" vyslovím jméno, které pro mě znamená hodně. Tina se nenápadně zavrtí a otevře své modré oči. "Hipi." zašeptá a s oka se jí vypadne slza. "Už jsem tady. Neboj se." obejmu jí jako kdybych se jí nikdy nechtěl pustit.  

--------------------

Jojojo. Další díl. Tak co říkáte na Jamese? Ten je taky všude, že😁😁😃. Jinak děkuji za přesáhnutí 50 zhlédnutí. Pomalu, ale jistě se blížíme k 100. Moc vám děkuji.

S láskou Anna