Propletené osudy Cz/HP FF / POZASTAVENO NA NEURČITO

Co si to pako myslí?!

Tina

Rychle míří k hradu.Tomu mezmozkovy jsem ten medailo neměla dávat. Je to jediné dědictví po mém dědovy. Musím se pro něho vrátit. "Nevracej se." řekne tichý mírný hlas v mé hlavě. "Třeba tě ke štěstí přivede." dopoví hl s a jak se objevil tak také zmizí. Dobře, mozku tentokrát tě poslechnu. Ale když bude na medailonku jediný škrábanec, tak Potterovy vyškrábu oči.

"Kde jsi byla?" zeptá se se vesele Opi. Tak jí celý příběh převypráví. Jak jsem psala dopis, pouštěla sovu, přílet "mistra Pottera". Jen jsem pomlčela že, jsem tomu volovi dala svůj medailonek. Také všechno nemusí vědět. "Tak půjdeme na oběd." řekne Opi a pomalým krokem míříme k honosné Velké síni.

Za námi slyším dusot nohou. Ani se nemusím otáčet. Tyhle kroky znám dobře. "Leonsována slovíčko." řekne Potter. Na krknu má pověšený MŮJ medailonek. "Co chceš?" prsknu nevrle. "Kdo je to?" zeptá se Potter a ukáže nenápadně na medailonek. "Že by člověk." řeknu a potulně se usměju. Je vidět že,se Potter přemáhá, aby mi něco hnusného neodsekl. "To vím." řekne věcně. "Tak co chceš." vzdychnu a opřu se o stěnu. " Kdo je to? Sirius vypadal jinak a nevím, že by měl nějakého bratra." řekne Potter a upře na mě svoje lískové hnědé oči. "Pročti si rodokmen. Třeba najdeš odpověď na svojí otázku." dořeknu a mrknu na Opi. Pak se rychlím krokem vydáme k Velké síni.

James:

Dívám se za dívkou, která mi dala medailonek. Opatrně ho sundám a podívám se na něho zblízka. Je stříbrný a má tám nějaký rodinný erb. Náhle mě napadne nápad. Zkusím knihu rodokmenů!

Mířím rychle k jídelně a přemítám co znamená ten erb. Rychle mířím k Nebelvírskému stolu a ihned popadám kuřecí stehnu a zapíjím ovocnou šťávou.

"Hmm. Slyšíte mě všichni?" optá se zástupkyně. Co zase chce?! Já si chci vychutnat jídlo." Tato zpráva se bude týkat pouze 7. ročníky proto by měl James Sirius Potter dávat pozor." řekne milým tonem a pak po mě šlehne zuřivý pohled.

"Tento rok je velice vyjímečný pro 7.ročník. Budou opouštět naší školu a rozletí se do světa. Někdo jako lékokouzelník..." podívá se na Tinu, která se napřímí. "..někdo jako bystrozor.." řekne a všichni na mě upřou pohled. ".. a někdo třeba nebude vůbec pracovat." zasměje se svému vtipu zástupkyně. "proto jsem si s ministerstvem kouzel a pane ředitelem přichystali soutěž. Hlavní cena je obrovská. Žáci, kteří vyhrajou tuto soutěž si budou moc jednu známku přeměnit na V. A k tomu ještě dostanou velký peněžitý dar od školy." vykřikne zástupkyně a očekává naší reakci. To je SUPER. Podívám se na kluky. Owell mávne rukou a řekne něco, že je to blbost. Bill se tváří velmi nadšeně a Rob zase jí. Bože!

" A teď bude rozlosovaní." vykřikne zástupkyně a zasměje se. Zmijozel se ihned zašklebí, Mrzimor se tváří vylekaně a Havraspár se tváří..... intelektualně. " Losování bude probíhat pomocí lávové sraženiny." řekne zástupkyně a já se ihned zasměji. Co je to za blbost. Zástupkyně donesla nějakou mísu s fialovou tekutinou a položí jí na stoleček před sebou.

"Mohly by primusové příjit ke mě." vykřikne. Podívám se na Tinu a ta vypadá. že za chvíli omdlí. Já vesele vyskočím a míří k lávě. Vidím Tinu jak se zvedá a vlasy se jí mění na červenou. Ajaj.

"Prosím položte jednu ruku do lávy. Ale současně." řekne pokyn zástupkyně a odstoupí. "Tak co, Leonsová?" zeptám se laxně. Ta mě zpraží pohledem a dá ruku do lávy.

Najednou se mi zatmí před očima a v hlavě se mi ozve hlásek. " James Siriusi Potter. Syn po Harry Potterovy a Ginervě Weaslyové. Jsi pořád stejně arogantní a nic nedělající. Proto si myslím, že potřebuješ někoho kdo ti s tím pomůže." odmlčí se hlas a mě něco přiletí do ruky. Otevřu oči a rozevřu papír.

"Tina Leanne Black Leons." zní nápis na papíře. Najednou slyším nějaký hlas za mnou. " Potter." vykřikne naštvaně Tina a hodí mi lísteček před nohy. A na ně stojí. "James Sirius Potter."

-----

Ahh. Další kapitola. Snad se líbí.

S láskou Anna