„Dost." Řekl jsem tedy. „Copak? Doteď ti to tak šlo," zasmála se. „Víš, že by ses do toho namočila i ty, kdybys se mnou něco měla."
„Jsem zlobivá holka." Uhm... právě jsem se chtěl propadnout do země. „To znamená, že jsi nás neslyšela a o ničem nevíš?" vtíral jsem se. „No to nevím," dala ruku v bok, "Jedině, když dáš Hailey konec."
Co jí na to mám říct? Na chvíli jsem si vzpomněl na Hayley. Ale já ji vlastně tak trochu konec dal... i když jen za účelem nám pomoc a byl takový falešný, ale stále jí miluju... „Přišla jsi pozdě, Hailey jsem dal kopačky asi deset minut dozadu." Pousmál jsem se. „Fajn, tak uvidíme, co bude dál.. možná bys mi na tebe mohl dát číslo, a tak," podívala se na můj mobil, který ležel na stole. Dal jsem jí číslo z mé druhé SIM karty, kterou jsem použil jen jednou a to na prankcall s kluky. „Dík." Zamávala mi lístečkem s číslem před nosem. „Ale nevím, jestli Hailey snese tu psychickou bolest a nátlak," zasmála se, otočila se a zmizela ve dveřích. Mám problém. Velký problém. Ona nesmí ten lísteček ukázat Hailey. Myslela by si, že je definitivní konec. Snad to Hailey dojde.
Ale dnes je takový... rozlučkový den. A diskotéka. Budu to muset Hailey vysvětlit... Moment, nástup. Možná už jsem tam měl být. Šel jsem přesně na čas. Nic zajímavého dnes na plánu nebylo. Žádné venkovní hry, jen hraní PC her, povídání s youtubery a tak. Prostě volno. Když si představím, že zítra ráno odjedu a s Hailey už se neuvidím... raději bych zemřel, než abych ji už nikdy neviděl. Na nástupu mě Hailey naprosto ignorovala. Jakmile šli všichni do svých pokojů, klubovny nebo za youtubery, vydal jsem se za Hailey. „Počkej," zastavil jsem ji. „Je konec, patříš Terese, tak co zas kurva chceš." Odbyla mě a šla dál. "Dlužím ti vysvětlení."Znovu se omlouvám za ošklivé uvozovky, ale jaksi mi blbne notebook.
"Nemusíš mi vykládat, že to bylo nedorozumění, že jsi líbal Teresu a pak ji napsal své číslo, tohle už ti nežeru. Že ti není ani trochu blbý -" Ani to nedořekla. Zabouchla za sebou a holkami dveře od pokoje přímo před mým nosem. Fajn, tohle si už asi nevyžehlím. Teresa se s tím, že jsem jí dal pusu... pusu, dvě, musela pochlubit. Mám chuť ji něčím trefit, a to doslova. (
Z pohledu Hailey
Říkala jsem, že nám to nevydrží. Ale tím, že si začal něco s Teresou, u mě skončil už opravdu. Dělá se mi blbě při pomyšlení na to, že jsem o to přišla zrovna s ním. Pěkně jsem si to posrala. A kdybych mohla, okamžitě si jdu pro těhotenský test. Jenže by to stejně pravděpodobně bylo k ničemu, protože výsledek by se mi ukázal až po týdnu. Co bych s tím dělala? Holky odešly do klubovny, Teresa měla takový krásný arogantní úsměv. Tyčí bych jí tu držku narovnala. Jo, to už je možná trochu mimo, ale opravdu mě... štve. Ale nežárlím. Možná jen... trošičku. V pokoji zůstala jen Krist. Posadila se vedle mě. "Vím, co se ti stalo. Moc mě to mrzí."
"Je to debil, nestojí mi za to." Snažila jsem se pousmát. Pak jsem se oblékla a trochu se zkulturnila.
On je debil... ale debil takovým krásným způsobem a já, já.. ho miluju. Ale lézt za ním nemá cenu. Je to neopětovaná láska. Mrzí mě, že jsem s ním mrhala časem. Možná by bylo lepší, abych na něj už nemyslela. "Pojď, jdeme někam, zahrát si něco a tak." Usmála jsem se, chytila Krist za ruku a táhla jí dolů po schodech. A zase jsem viděla Vadima. Bože, on je opravdu všude. Ani za pohled mi nestojí. "Co si zahrajeme?" usmála jsem se na Krist. Měly jsme jasno, jakmile jsme viděly, jak dvě holky tancují na takové té ploše. (Víte, co myslím, jak na tom tancujete a děláte speciální kroky podle displeje :D)
Moc dobře jsem se bavila, ale i to skončilo. Jakmile jsme dohrály, posadily jsme se na sedačky pod schody, povídaly si, a tak.. Bylo to super. "Víš, jak je dnes ta diskotéka?" zeptala se Krist. "Jop, vím." Odpověděla jsem, trochu sklesle. "Jeden kluk z našeho týmu mě poprosil, jestli bych si s ním dnes večer nezatancovala, on je tak cute, panebože," rozplývala se. "To je fajn."
"Ty asi s Vadimem nepůjdeš, že..?" zeptala se, ihned ji přešel smích. Odpověď možná už tušila.. "Ne."
