„Uhm, asi půjdu raději sama," vstala jsem, zabouchla dveře a letěla k Vadimovi. Bez zaklepání jsem je otevřela a ze dveří řekla: „Co se sakra stalo?" Seděla tam i Fallenka, které jsem si jaksi nevšimla. „Um," zamumlala jsem. Cítila jsem se neskutečně trapně, protože to Fallenka neměla slyšet. Posadila jsem se na židli pár metrů od nich. „Doslechla jsem se od Teresy, že jste spolu... měli styk?" řekla a podívala se na mě Fallenka. Jaký styk? O čem to teď sakra mluví? Vadim na mě koukal takovým provinilým pohledem. „Vždyť... to je nesmysl." Namítla jsem. „Prý vás viděla – jak u líbání, tak... u toho-"
„Ne. To není pravda," opět jsem zapírala. Sevřela jsem pěsti. Měla jsem chuť teď Teresu zkopat. Jak si mohla vymyslet takovou kravinu? Vzpomněla jsem si na Krist.
„Jsi si jistá?" ujistila se Fallenka. Nejsem. Já vím, že nás mohla vidět s Váďou, jak se líbáme, ale rozhodně ne při sexu. Jak si to sakra mohla Teresa vymyslet. „Ano." Řekla jsem tiše. „Víš, že by ti hrozilo automatické vyloučení z tábora v případě, že by jsi s ním měla sex?" podívala se na mě a potom na Vadima. „Tak a teď narovinu. Nikomu to říkat nebudu, klidně to i popřu, ale – vy dva jste spolu?" Nevěděla jsem, co mám odpovědět. Podívala jsem se na Vadima, aby taky něco řekl a nenechal mě v tom. „Hm." Cosi zamumlal a podíval se na Fallenku. „Hustý," zasmála se. „Ale tak – pokud vás někdo uvidí při něčem jiném, než je jen líbání, odnesete to oba." Trochu zvážnila a měla se k odchodu. „Dobře," pokusila jsem se usmát. Fallenka za sebou zavřela dveře. Rozeběhla jsem se k Vadimovi a skočila mu do náruče. „Jsem tak strašně ráda, že to prošlo," zásobovala jsem ho polibky na tvář. „Já tě tak miluju," zašeptal mi do ucha a pohladil mě po zádech. Znovu jsem se postavila na zem a objala ho. Byla jsem najednou tak šťastná. „Ale opravdu, musíme si dávat pozor." řekla jsem mu. Jako by mě neposlouchal. Začal mě až zuřivě líbat. Nebránila jsem se, bylo to nádherný. Zanedlouho jsem se ale odtrhla. „Musíme jít," řekla jsem a on mě chytil za ruku. Pustila jsem se. „Raději... ne-"
Vyšli jsme z Vadimova pokoje a šli do klubovny, kde už většina lidí z týmu čekala. Vadim začal vysvětlovat, co se dnes bude dít, co budeme hrát apod. Dnes jsme měli tzv. Hrací odpoledne – mají se hrát hry, víc se poznávat s youtubery, apod.
A má být vyhlášení včerejší soutěže, kterou jsem proležela na pokoji. Well , teď jsem toho slyšela dost, můžu jít spát? V mysli jsem se zasmála. Jakmile nás Vadim poslal zpět na pokoje s tím, že máme půl hodiny na to se připravit, zastavil mě. „Budeš dnes hrát? Jak se cítíš?" usmály se na mě jeho nádherné rty. „Dobře, jo... klidně," usmála jsem se, otočila se a šla na pokoj za holkami. Na pokoji byla jen Krist. Rozeběhla jsem se k ní a objala jí. „Dopadlo to dobře?" zašeptala. Přikývla jsem a zmáčkla ji. Kdyby nebylo jí, určitě bych to tu nezvládla. „Dlouho jsem nevolala rodičům." Řekla když jsem jí pustila. Sakra, rodiče. Taky jsem s nimi dlouho nemluvila. „Já taky..." řekla jsem zrovna, když na pokoj přišly ostatní holky. Ještě jednou jsem Krist objala. Měla jsem takový ten úžasný pocit lásky, který jsem nikdy předtím nezažila. Tedy alespoň ne tak silný. Byl opravdu silný. Usmála se. Znala mě, naprosto mě prokoukla a určitě tušila, jak se cítím. Teresa mě probodla pohledem. Že by se dozvěděla o tom, že to Fallenka nechala plavat? Zazvonil mi mobil. Přišla mi nová zpráva. Prosím, ať to je Vadim. Prosím. Messenger. Vadim Tkačenko.
Vadim: Strašně se mi po tobě stýská
Já: Neviděli jsme se 10 minut. :D
Vadim: Dostatečná doba na to, aby se mi po tobě začalo stýskat :*
Já: Taky se mi po tobě stýská, zlato <3
Vadim: Za patnáct minut v klubovně ^^
Štěstím jsem přimáčkla mobil k hrudi. Holky na mě jen vyděšeně zíraly. Nijak jsem to neřešila, nic neskazí mou radost. Už jsem pomalu přemýšlela nad úkolem na odpolední hry. Naším úkolem je do odpoledne vymyslet jakýsi stánek, kde budeme cosi za falešné youtube money prodávat, vyrábět nebo dělat a takhle si zkrátka budeme vydělávat. Uvažovala jsem nad bodypaintingem – zkrátka nad líčením na Halloween, jelikož se Halloween blížil. Ale nějak jsem to zatím zahodila za hlavu. Teď mělo být vyhlášení jakési včerejší soutěže.
