Přikryla jsem se dekou a usnula. Tedy myslím. Probudila jsem se až když holky přišly na pokoj, protože rozsvítily světlo a něco si kecaly. Ale dělala jsem, že je neslyším.
Další ráno jsem byla úplně mrtvá. Vše mě bolelo, nohy, ruce, hlava a hlavně srdce. Už jsem chtěla být doma. Po ránu jsem s holkami z pokoje ani nepromluvila. Už hodněkrát se snažily navázat konverzaci, ale ignorovala jsem je. Nepochopila jsem hlavně Krist. A to jsem věděla, že ona tam byla taky. Co bylo potom? Ani nechci vědět, co následovalo. Jakmile se všichni odebrali na snídani, zůstala jsem v pokoji a začala si balit. Neměla jsem hlad. Věděla jsem, že se budu muset dostavit na celkové vyhlášení, které nebude tak dlouhé, ale nutné. Čas jsem měla spočítaný, vše mi vycházelo, rychle jsem si zabalila a venku nechala to nejnutnější a oblečení na dnešek. Převlékla jsem se do černých kraťasů s vysokým pasem a bílého velkého trička. Všechny Vadimovy věci co jsem u sebe našla jsem mu pověsila na kliku. Pak jsem se učesala, lehce se namalovala a zkontrolovala si koleno, kvůli kterému jsem se v noci několikrát probudila a dokonce jím zašpinila prostěradlo. Když jsem se tak prohlížela, očividně to schytal i ret a oba lokty. Utřela a omyla jsem si zaschlou krev a posadila se na postel. Nechtělo se mi nikam, hrozně jsem se těšila domů. Co řeknu rodičům? Mám mámě říct, že jsem se tu vyspala s klukem? Říkám jí úplně všechno. Ale tohle si možná nechám jen pro sebe.. A co táta? Zabil by mě. Stačí mu starost se mnou. Dost tohohle přemýšlení. Možná bych si mohla radši obvázat ty rány, aby se mě nikdo blbě neptal, malý a krátký obvaz jsem u sebe měla, pro případ nouze. Naposledy jsem otevřela kufr, vyndala obvaz a obvázala si lokty a koleno. Rozhodla jsem se to říct Fallence, protože všechna zranění máme hlásit. To jsem udělala. Hned jsem se zvedla a šla jsem jí najít. Ani jsem neviděla Vadima, ulevilo se mi. Potkala jsem jí u jídelny která se připravovala na vyhlašování. "Mohla bych s tebou mluvit, Fall?" zaklepala jsem jí na rameno. "Jo, jasně, copak se-"
"A co to máš s kolenem?"
"To je to, o čem jsem s tebou chtěla mluvit." Řekla jsem.
"Včera večer jsem zakopla když jsem šla z diskotéky a odřela jsem se. Jen abys to věděla, jsem v pohodě, jen to máme všechno hlásit.." Neznělo to asi moc přesvědčivě..
"No.. dobře, ale mohla jsi dojít za mnou, desinfikoval ti to někdo?"
"Jo, já tu mám desinfekci," lhala jsem, "vyčistila jsem si to a obvázala."
Fallenka kývla a já s klidným srdcem mohla odejít. Všichni na mě koukali jako na idiota, s napuclým rtem a obvazy jako mumie. Nakonec i Vadim.. Viděla jsem jeho výraz a snažila se rychle zmizet ihned, co jsem ho viděla. Chtěla bych slyšet lacinou výmluvu i na flašku s nezletilýma holkama, stejně jako na všechno předtím. Už mě raději ani nepronásledoval jako předtím.. snad pochopil, že to už vážně nemá cenu. Na to, co všechno jsem udělala blbě, jsem byla celkem klidná, mohu říct. Pádila jsem rovnou na vyhlášení, kde jsem si jen sedla a prostě civěla jako blbec na Stejka a pár lidí z týmu Geekcamp jak vyhlašují. Překvapilo mě, že náš tým skončil první, když ještě měli o soutěžícího míň, na dost soutěží jsem byla vyřazená kvůli té Terese.. Pak už jsem moc neposlouchala, jen jsem doufala, že se co nejdříve sbalíme a odjedeme.
Z pohledu Vadima
Byla zraněná. Neodpustím si, že kvůli mně. Pít i včera nebylo moc dobré, neměl jsem se nechat přemluvit. Nic tak hrozného se nestalo, došlo jen na pár klasických pus na tvář a svlékání oblečení.. Byl jsem do půlky těla, no.. jsem idiot.
Vadim: Hai?
Hai, prosím, přijď pak za mnou..
Ignoruješ mě?
Nechtěl jsem aby ses kvůli mé blbosti zranila.. byl jsem trochu opilý..
Zobrazeno.
Super. Nahánět jí a vykládat jí blbosti by asi nemělo cenu. Byl jsem z toho všeho tak mimo a holky pak vytáhly tiše alkohol a já se prostě nechal opít.. Přivřel jsem oči a přemýšlel. Skončilo vyhlášení, můj tým první a já musel předstírat radost.. vevnitř jsem byl celkem nešťastný. Mrzí mě to. A pokud to nevyřídím, odjedeme rozhádaní.. ale já chci s Hailey být, chci za ní dojíždět a milovat jí navždy. Po schůzi týmu jsem šel směrem k Haileynému pokoji abych si s ní promluvil. Je to tupé. Ale nevím, co jiného..
Zaklepal jsem, ale otevřela mi Krist s tím, že tu Hailey není. Kde může být? Nemá asi cenu ji hledat, věděla, že za ní půjdu, tak šla jinam, půjdu si sbalit zbytek věcí..
Znovu z pohledu Hailey
Přemýšlela jsem, zda mám jít k Vadimovi do pokoje pro své věci nebo ne. Pokud vím, měla bych tam mít dvě trička.. pospíšila jsem si a doufala jsem, že ho nepotkám. Četla jsem jeho zprávy a věděla jsem, že mě půjde hledat, takže snad mám čas. Naštěstí měl otevřeno, tak jsem vlezla dovnitř, zavřela a šla hledat. Hledala jsem téměř všude, leda že by si je nechtěně zabalil, nikde nejsou, bože. Nemám tolik času, abych mu vybalovala věci a pak je dávala zpět. Ale zkusím kapsy. Ano! V kapse jsem našla vše, co jsem postrádala. Vzala jsem si trička a oddychla si. V tom jsem ale slyšela tahání za kliku a zmrzla jsem. Nasucho jsem polkla. Dovnitř vešel Vadim. Aniž by něco řekl, šel ke mně a podivně se na mě díval. "Šla jsem si pro trička." Řekla jsem a rychlým krokem ho chtěla obejít. "Potřebujeme se o něčem pobavit." Zastavil mě. "Včera jsem tě viděl."
Jak mě mohl vidět? To je sakra trapný. Nechtěla jsem ho poslouchat a otočila jsem se k němu zády s tím, že odcházím. Dobrým hmatem mě chytil za ruku a já se nemohla vyvlíknout, cítila jsem se úzce. Zřejmě spozoroval i odřené lokty. "Nechtěl jsem, aby sis kvůli mně ublížila. Byl jsem hloupý.."
"Byl." Odsekla jsem a snažila se aby mě pustil.
"Notak, poslouchej mě.." Zvedl mi druhou rukou hlavu a já se mu dívala přímo do očí. Sáhl na můj trochu seklý ret a sklopil hlavu. "Můžeš se zeptat i Krist, ta flaška byla blbost, nešlo téměř o nic, ani jsme se pomalu nedotýkali."
Sevřelo se mi hrdlo. Ne tím, co se stalo ale tím, že on mi lže. Vím pravdu. Neměla jsem na to co říct. Zabolelo mě srdce. "Za chvíli odjíždíme a já ti chci říct, že tě nadevšechno miluju a že s tebou chci být navždy. Udělal jsem tolik blbostí a stydím se za ně.."
Mé srdce zabolelo ještě víc. Já ho miluju, ale mrzí mě, že se neumí ovládat a hlavně pije. Bere klidně i to, že jsem o to s ním přišla a že jsme možná nepoužívali ochranu. Ale na druhou stranu mu není jedno, jak mi je. Nepromluvila jsem. "Odpusť mi to všechno, prosím, chtěl jsem oblbnout Teresu aby nám dala pokoj. A povedlo se, já.." Pořád jsme se dívali přímo do očí. Chtěl mě políbit, ale já cukla. Nemůžu mu odpustit. Využila jsem chvíle kdy mě pustil a zavřela za sebou dveře.
