Dračí sémě

Bastard, drak a medvídě

Královna se ke mně naklonila, přiblížila rty k mému uchu a šeptem se zeptala:

„Chápu správně, že tě lord Tyrion a Malíček informovali o tvém nastávajícím?"

Mlčky jsem přikývla a snažila se potlačit chvění rukou.

„A víš také, že je zbytečné se hádat, jelikož ser Jorah je naprosto vyhovujícím chotěm a že si tě víc než zaslouží?"

Stiskla jsem rty, když jsem si vybavila jeho mohutné, svalnaté tělo, celé pokryté houštinami zašedlých chlupů a démona, kterého měl vytetovaného na tváři. Ser Jorah se také příliš často neholil a strniště na jeho bradě působilo odpudivým dojmem. K tomu je starý, tak starý.

„Ano, matko," vydechla jsem a sklopila oči. Daenerys Za bouře zrozená se pousmála a upravila mi vlasy tak, aby mi nespadaly do tváře, která byla tolik podobná té její.

„Vím, že se na mne zlobíš, ale ser Jorah ti bude dobrým manželem," řekla a letmo mě pohladila po tváři. „A skutečně pro nás toho spoustu udělal. Nebýt jeho, dost možná nejsem královna a ty jsi dávno mrtvá. Jak jinak se mu chceš odvděčit?"

„Nijak." Do očí se mi vtlačily slzy, ale já se je snažila mrkáním odehnat. Jsem dračí sémě, nemohu plakat. A draci se nepáří s medvědy, neplodí jim děti. Ani kdyby se Mormont snažil sebevíc, radši zemřu, než mu dát dítě.

„Dobrá. Oznámím to, s úsměvem na tváři, spolu se svatbou Missandei a Rakhara. Poté tě Jorah políbí. Jinak je vše zařízeno."

„Jak dlouho jsi to plánovala, matko?" zasyčela jsem nevěřícně. Jedna věc by byla, kdyby to nebylo plánované. Ale jestli už je svatba zařízená, tak to musela vymýšlet vskutku dlouho, což mě urazilo.

„Ode dne, co jsi měla první krvácení, ale až teprve dnes je vhodný čas, aby tě skutečně pojal za ženu. Jsi jen můj bastard, Rhae, a proto si nikdy nemůžeš vzít krásného prince. Avšak ser Jorah ti může dát spoustu věcí; pozemek, majetek a domov. To je pro tebe víc, než si vůbec zasloužíš."

Zhluboka jsem se nadechla a upřela zrak na lorda Jaimeho, který zrovna vcházel do místnosti. Do něj byla zavěšená lady Arianne a jejich děti je následovaly. Daimon, oblečený v prostém, ale čistém oblečení se rychle vmísil mezi několik menších lordů a chudších rytířů, co vešli hned po vznešených Lannisterech.

„Udělám, co přikazuješ, matko," zavrčela jsem tiše, když jsem spatřila Joraha. Byl stejný jako obvykle, možná jen trochu lépe oblečený. Meč se mu houpal u pasu a na tváři křičel démon, ale dnes mi přišel ošklivý, ne-li vyloženě odpudivý. Pod košilí bylo vidět jeho břicho a šedé vlasy mu zplihle visely kolem obličeje. Chtělo se mi zakřičet na Viseriona, aby všechno spálil, ale nemohla jsem a nikdy ani nebudu moct.

„Má krásná královno!" Daario Naharis, se svými zelenými vlasy a potměšilým úsměvem políbil matce ruku. Ona se červenala a klopila zrak, jako malá dívka, ale mě v ten okamžik došlo, že tohle nejsem já. Já nejsem a nechci být malá dívka, já chci být krev draka, dobyvatelka a válečnice, jako ona.

Ale nejsem jí. Jsem Rhae Bezměsíčná, bastard královny, který se brzy stane ženou Joraha Mormonta. Bude mu patřit; její útlý pas, malá ňadra, dlouhé kaštanově hnědé vlasy i tvář, tak podobná té královnině. I když jsem sestra zvířat, která mohou pálit a ničit, já taková nejsem. Neumím chrlit oheň, nemám dlouhé drápy ani ostré zuby, nemohu se vznést na oblohu na žádných křídlech. Mé tělo je měkké a ohebné, ne nezničitelné, jako dračí šupiny. Jsem jen prostředek k zajištění vděčnosti Joraha.

Krev se mi vařila v těle a neslyšela jsem nic, kromě jejího hukotu v mých uších. Zrak mi překryla rudá mlha a já seděla, celou hostinu. Jídlo nosili i odnášeli, dolévali mi pohár vínem, ale já nepila a nejedla, pouze mrtvě zírala a držela si na tváři kamennou masku, aby svět neviděl mou slabost. V mých žilách neproudí oheň, jinak by mě matka nedala medvědu. Jsem pouhým bastardem.

„Mí drazí hosté!" Povstala královna. Zcela automaticky jsem se též postavila. Něco cinklo o zem a já si všimla, že je to nůž, který jsem měla použít ke krájení ovoce, které mi předložili. Celou tu dobu jsem ho svírala ve ztuhlých prstech.

„Musím vám oznámit dvě noviny, jednu radostnější než druhou. Je pro mne velmi těžké určit, která z těchto zpráv mne rozradostnila více, ale konečně mám možnost vám říci, co se děje," odmlčela se. Její hlas se nesl místností, okouzloval muže a přitahoval pohledy žen. Pilovala své řečnické umění tak dlouho, až dosáhla této úrovně, úrovně, kdy dokáže přemluvit kohokoliv k čemukoliv.

„Je tomu již několik dní, co za mnou přišla má věrná Missandei, ruku v ruce s Rakharem, který je, jak víte, mým ko. Poklekli přede mnou a omlouvali se, že mi nedali vědět dříve. V prvním okamžiku jsem se vyděsila tak, až mé srdce málem přestalo bít, ale poté mi řekli, že se budou brát. Svatba se uskuteční přesně za týden ode dneška a po ní bude následovat úžasný turnaj. Obě tyto události připravovala má schopná dcera, Rhae." Pokynula směrem ke mně a lidé začali tleskat. Jako ve snu jsem se usmála a sklonila hlavu, abych se na ně nemusela dívat. Bylo mi jasné, že si myslí, že jsem skromná, ale ve skutečnosti jsem byla znechucená; jimi, světem, vším. Ani mne nenaplňovalo štěstím, že mne nazvala svou dcerou.

„I další novina se týká mé Rhae. Dosud jsme ji drželi v tajnosti, ale mohu se štěstím v srdci prohlásit, že zítra se koná svatba. Rhae Bezměsíčná si již zítra, v pravé poledne, vezme sera Joraha Mormonta, který mi věrně sloužil ve všech bitvách a nikdy mne nezradil." Ozval se jásot. Slepýma očima jsem přejela z tváří lidí, vznešených i prostého původu, na obličej Joraha, který povstal a šinul si to k mé židli. Potlačila jsem třas svých končetin, postavila se na špičky a rty se dotkla jeho rtů, jak matka přikázala.

Již zítra. Nedokázala jsem tu myšlenku vstřebat. Již zítra svážu svůj život s jeho, odevzdám mu svoje panenství. Jen kvůli hře o trůny, která nikdy nekončí a kterou musíme vždy hrát.

Nasadila jsem masku šťastné dívenky, chytila Joraha za ruku a mávala na všechny kolem. Stál vedle mne, pevný jako skála, ale jako by tam nebyl. Myslela jsem na Viseriona, jeho krásná křídla a zlaté rohy, a snila o tom, že na něj nasednu a uletím, pryč od všech. Seděla jsem na jeho hřbetě, vysoko v oblacích a mohla si dělat, co chci. Byla jsem...

Volná.