Jedna Jediná

4

S šíleným řevem se to blížilo ke mě. Zkameněly mi nohy, stála jsem tam jak přikovaná. Pokud ten strašný pocit neznáte, buďte rádi. Když víte, že něco musíte udělat, ale prostě to nejde. No tak stojíte a čumíte.. Lidi řvali a mě se samovolně vytasily moje drápy. Příšera už byla jen pár metrů ode mne a já se konečně alespoň rozeběhla. V tom jediném jsem měla výhodu. Další stránkou naší mutace byly totiž zrychlené reflexy. Běžela jsem a neohlížela se, ale bylo to za mnou. Cítila jsem jeho páchnoucí dech na svých zádech. Utíkala jsem co nejrychleji to šlo, ale naskytl se mi problém. Stála jsem přimáčknutá ke zdi arény. Pomalu jsem se otáčela: ,,Hlavně žádný prudký pohyby." říkala jsem si pro sebe a po chvíli jsem se ocitla tváří v tvář příšeře. Zírala na mě svýma žlutýma očima jako na nějakou večeři. Problém byl v tom, že přesně to obecenstvo chtělo. To byl ale velký omyl. Ucítila jsem již známý pocit. ,,Přece se tu nenechám sežrat nějakou natvrdlou hromadou hoven."
Svalila jsem se na zem v kotrmelci a proklouzla jí mezi nohama. Neuvědomila jsem si však, že moje pekelně ostré drápy jsou stále vysunuté a docela dost jsem se škrábla v obličeji. Zvedala jsem se ze země a v tom mě příšera prudce chytla za kotník. Spadla jsem do písku. Asi to byla velká rána, ale mě to bylo úplně jedno. Sápala se mi nemotorně po nohách a já její neobratnosti využila. Kolenem jsem jí kopla do spodní čelisti a když se převalila na záda, zaryla jsem svoje pařáty do břicha. Zaskučela bolestí, ale mě bylo jasné, že se jen tak nevzdá. Určitě byla zmutovaná, aby jí nikdo neporazil. Sekla jsem jí znovu, znovu a znovu. Pekelně řvala a její krev stříkala na mojí košilku ještě z domova, která byla už tak dost špinavá. Zkoušela jsem se zvednout, ale ona mě stále držela v pevném sevření za kotníky. Ať jsem se jakkoliv snažila sekat do jejích tlap, ona to nevnímala s nepouštěla mě. V tom jsem ucítila něco neskutečně bolestivého a to její zuby, zarývající se do mého lýtka. Zaječela jsem a svalila se do prachu na zem. Zase jsme si vyměnily role. Já ležela na zemi na zádech a ona se mě snažila dostat. Pod její tíhou drtila mou pánev. ,,Jestli něco neudělám, rozmačká mě na kaši." řekla jsem si pro sebe a s velkým napřažením jsem jí sekla do obličeje. Tím jsem ho dost zohavila, ale konečně jsem mohla utéct. Tento souboj bude pokračovat, dokud někdo nezemře. Zvedla jsem se a utíkala, ale slyšela jsem, že moje snaha ji nezastavila. Ubývala mi síla a razantně jsem zpomalovala. Nakonec jsem se úplně zastavila. Což jsem ale neměla dělat, jelikož se stalo něco, čeho jsem se nejvíc obávala. Její zuby zajely do mého ramene. Zaúpěla jsem, prohnula se v zádech a vykašlala tmavě rudou krev. Zamotala se mi hlava a já začala upadat do bezvědomí.

,,Avo!!" uslyšela jsem mi již známý hlas.

,,Jared." řekla jsem si v duchu a rozmazaně jsem uviděla jeho obrovskou zbraň. Nemůžu to takhle vzdát. Trhla jsem sebou dopředu, akorát jsem si zuby příšery cuknutím protrhla značnou část mého masa a spadla na kolena. Má bolest byla neskutečná, ale i tak jsem se po kolenou snažila dopotácet ke zbrani. Bylo to asi pět metrů, ale mě to připadalo jako neskutečná dálka. Ale přece jsem měla štěstí. Zbraň byla namířená přesně směrem na příšeru. Vší silou jsem se natáhla a zmáčkla to vražedné tlačítko na jejím hřbetě. Slyšela jsem obrovskou ránu a viděla všude moc krve. To bylo poslední..

Takže čtyřka vydána.
Opravdu, když se jedná o boje s příšerami, moje slovní zásoba padáa na bod mrazu.
Dík moc za přečtení:)
Neko❤