Jsem jiná ✔ (Probíhá korekce)

1. kapitola

Otevřela jsem oči. Kolik je hodin? Zamrkala jsem a koukla se na digitální hodiny, co stály na mém nočním stolku. Bylo 5:40 a já nemohla uvěřit, že jsem se probudila tak brzy. Promnula jsem si oči, sáhla po telefonu a ještě chvilku se koukala na videa.

Po nějaké době jsem se posadila a nohama nahmatala své bílé pantofle. Vstala jsem a přešla k zrcadlu. Pousmála jsem se nad svými rozcuchanými vlasy a jemnými kruhy pod očima. Jestli se mi ze sebe podaří udělat přijatelně vypadajícího člověka, bude to zázrak.
Sedla jsem si ke stolu, který se nacházel hned vedle mého vysokého zrcadla, a podívala se do učebnice francouzštiny, která tam ležela ještě otevřená. Snažila jsem se do hlavy nacpat nejrůznější slovíčka, která se vzápětí snažila mou hlavu opět opustit. Francouzština mi nikdy moc nešla, ale snažila jsem se a procházela s přijatelnými známkami.

Zavřela jsem učebnici s tím, že to nemá cenu a šla se převléct. Ve skříni jsem našla tmavé džíny a bílé triko s krátkým rukávem. Doplnila jsem to vše ještě černou mikinou, kdyby náhodou byla venku zima.
Začala jsem si česat své po prsa dlouhé hnědé vlasy a sepla si je do culíku. Běžela jsem do koupelny a šla si čistit zuby.

Po ranní hygieně jsem seběhla schody a vyrazila do kuchyně. Zarazilo mě, že mamka nikde nebyla. Většinou bývá v kuchyni dřív než já. Přešla jsem ke stolu, na stole byl talíř s toasty a vzkaz otevřela jsem ho, a začala číst.

Zlato jedu na obchodní cestu za týden nebo dva jsem zpátky.

Pusu máma.

Tak se dočkala. Od té doby, co začala školit, si vždycky přála někam vyrazit. A dneska se jí to splnilo. Usmála jsem se na ten malý papírek a vyhodila ho do koše.

Udělala jsem si svůj oblíbený brusinkový čaj a šla se v klidu nasnídat.

A najednou bylo 7:30, popadla jsem tašku a běžela na autobus.

Před školou na mě čekal kamarád John. ,,Brit!'' zakřičel a zamával ,,Ahoj Johne!'' zamávala jsem na něj a usmála se.

,,Tak co jak je? Co nového?''

,,Ále, máma jela na obchodní cestu. Takže mám na týden nebo dva barák jen pro sebe!''

,,Ty jo, se máš. Ale aby ses nebála." Zamračil se. ,,Hele kdyby cokoliv, tak ke mně můžeš zajít.''

,,Dík ale, to zvládnu.'' Mávla jsem rukou a zasmála se.
Můj hnědooký vysoký kamarád se usmíval od ucha k uchu a nakonec zavelel: ,,Tak poběž.''

Dorazili jsme do třídy, moc lidí tam nebylo. Sedla jsem si a v tu chvíli přišla Victoria. Kdo je Victoria? Ta nejhezčí holka z celé třídy. Je to trochu menší blondýnka s vlasy až po prsa, má krásné modré oči, roztomilé pihy a nádhernou postavu. Je hrozně moc oblíbená, většinou, když přijde to třídy tak se za ní všichni kluci sesypou.
A tady máme moje menší tajemství. Victorii mám ráda, ne, jsem do ní přímo zamilovaná! Ale rozhodně u ní nemám šanci. Nikdy jsem ji sice neviděla s nějakým přítelem, ale věřím, že si dřív později nějakého najde a po mně se ani neohlédne.

,,Brit.'' podívala jsem se ke dveřím a ke mně šla Mary, moje nejlepší kamarádka z dětství. Popravdě jak John, tak Mary nevědí, že miluju Victorii a jsem ráda, protože by si o mně Mary určitě myslela, že jsem nechutná. Minimálně její rodina si toto o homosexuálech myslí. U Johna nevím, ale taky se mu s tím moc nechci svěřovat. Známe se teprve od střední.

,,Ahoj Mary.'' Pozdravila jsem drobnou zrzku, jakmile si hodila batoh na lavici.

,,Ahoj, kde je John?'' Zeptala se zvědavě a urovnala si černou sukni.

Šibalsky jsem se na ni usmála a povytáhla obočí. Mary se jen zamračila a neřekla ani slovo. Zasmála jsem se. ,,Hele to nevím, před chvílí šel na chodbu s nějakým klukem.'' Odpověděla jsem jí nenuceně na otázku.

,,Aha.'' Řekla Mary a odhrnula si pramínek vlasů z obličeje. ,,Proč, co jsi mu chtěla?'' Zeptala jsem se škodolibě. Pořád se na mě mračila. Strašně roztomile krčila nosík a já se snažila nesmát.
,,Chtěla jsem si od něj opsat úkol.'' řekla a začala se přehrabobat v černém batohu.
,,A proč si ho neopíšeš ode mě?''
,,Protože ty ho máš určitě zase špatně.'' Odtrhla oči od obsahu batohu a vyplázla jazyk.
,,Hele!'' Vyjekla jsem. Mary si konečně vyndala potřebné pomůcky, usadila se a začala se smát.

,,Vicky tady jsem.'' Zakřičela Sally. Sally je dalo by se říct Victoriina nejlepší kamarádka. Je strašně otravná a díky Victorii také populární. Neustále si hraje se svým blonďatým copem, a když nedělá to, tak si upravuje make-up.
,,Hele Victorie je tady.'' Ozvaly se od dveří klučičí hlasy Chudák Vicky zajímalo, by mě, jestli jí to vadí.

,,Ahoj Brit, ahoj Mary.'' Jediný klučičí hlas, který nebyl nadšený, když viděl Victorii, ale nás.
,,Nazdar Johne.'' Pozdravila ho s tím největším úsměvem Mary a John jí úsměv oplácel. Vždy ji tak hluboce hleděl do jejich zelených očí, ale ona jen uhýbala pohledem. Byli tak roztomilí.
A po chvilce zazvonělo.

Konečně konec. Protáhla jsem se a už už jsem se chystala zvednout, když v tom jsem uslyšela
,,Britney.'' Ozval se dívčí hlas. Otočila jsem se a za mnou stála Vicky, srdce mi poskočilo.

,,A-ahoj Victorie děje se něco?''

,,Tak trochu. Ty jsi dobrá na matiku, že?'' Jemně se usmívala a v prstech mnula pramínek blonďatých vlasů.

,,No docela jo.'' Nechtěla jsem se chvástat, ale narozdíl od francouzštiny mi jde matika výborně.

,,Mohla bys mě prosím doučovat? Víš, jak se blíží zkoušky tak...''

Nenechala jsem ji ani dopovědět větu a ihned vyjekla: ,,Jasně že mohla. A kdy?'' Srdce se mi snažilo vyskočit z hrudi a celé mé tělo zahříval hřejivý pocit štěstí.

,,Co třeba dneska?''

,,Jo dneska by...'' Tentokrát jsem byla přerušena já.

,,Vicky.''

Otočili jsme se ke dveřím a tam stála Sally. ,,Vicky co dnes zajít do obcho... jé co tady děláš s ní?" Ukázala na mě prstem.

,, Britney mě bude dneska doučovat. '' Vysvětlila jí Vicky. Sally se zatvářila zklamaně. ,, Nu tak dobře. Ale pamatuj, jsi moje nejlepší kamarádka." A s těmito slovy se otočila a odkráčela.
Vicky jen nenápadně protočila oči v sloup. ,,Tak jdeme?'' Usmála se. Úsměv jí oplatila a přikývla. Byla jsem tak nervózní.

Když jsem Vicky vysvětlovala jeden z příkladů srdce mi bušilo jako o život. ,,Chápeš to?'' S roztomilým úsměvem na tváři přikývla. ,,Tak dobře zkus mi to teda vypočítat. Řekla jsem a dala jí sešit.

,,Tak se měj Britney!''

,,Ahoj Victorie, vážně nechceš doprovodit?''

,,To je dobrý zvládnu to sama.''

,,Dobře, ale dávej na sebe pozor.'' Stihla jsem zakřičet, než zašla za roh.