Stuck in a Lift [CZ]

Hodina 13

"Raaaaaar!" ozývala se příšera za mnou.

Utíkala jsem, co to šlo, ale ta věc zahalená v černém mě stejně doháněla. Musela jsem však uznat, že to je moje vina, protože moje rychlost nepřesahovala rychlost velryby na souši. Ohlédla jsem se a najednou měla příšera obličej naší matikářky. A to opravdu není pěkný pohled.

Když už jsem si myslela, že mě příšera dostihne a já se nevyhnu bolestivé smrti zavalením úkoly z matematiky, podlaha se propadla a já najednou padala prázdnotou. Nebyla jsem si jistá, jestli se z toho mám radovat.

Pak jsem se celá zpocená probudila. Nade mnou se objevil rozmazaný obličej a já zaječela a pro jistotu ho praštila. Co kdyby to zase byla matikářka, že?

"To bylo za co?"

Tom si ohmatával nos, ze kterého mu tekl pramínek krve.

"Jé, promiň," řekla jsem, zatímco jsem přemítala, jestli by taková rána fungovala proti lidem, které nemám zrovna v lásce.