Hodina 14

685 91 7
                                    

Už jsme byli totálně přežrání, ale stejně jsme z nudy pořád jedli. Měla jsem v nákupních taškách všechno možné jídlo, i cereálie a mléko, tak jsem se rozhodla dát si o půlnoci snídani.

"Podej mi to mléko," řekl Tom, když jsem si připravovala miniaturní porci cereálií v kelímku od jogurtu.

Bezeslova jsem mu mléko podala. Pak ale Tom udělal něco, co mě přinutilo vážně pochybovat o jeho IQ.

"Jak můžeš?!" vykřikla jsem. Plánovala jsem, aby to znělo trochu pobaveně, ale zřejmě mi to nevyšlo, protože Tom se tak lekl, že ode mě zacouval co nejdál to ve výtahu šlo.

"Co je?" Zeptal se nevinně.

Tentokrát jsem se pokusila znít mírněji. "Jenom nechápu, jak můžeš dávat cereálie do mléka, místo naopak. Promiň, že jsem tě vyděsila."

Následovala krátká hádka o správném způsobu připravování snídaně. Nakonec jsem usoudila, že někteří lidé jsou prostě divní. Všimla jsem si, že Tom sedí asi 5 centimetrů od pavouka v pytlíku, ale rozhodla jsem se, že ho na to upozorňovat nebudu.

Omlouvám se za to čekání. Už se blížíme do konce, protože přece nemůžou být ve výtahu věčně, že? Jak to máte vy s cereáliema?

Stuck in a Lift [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat