Seděli jsme na pdlaze, zády se opírali o stěnu a nudili se. Ale ne dlouho. Tom zničeho nic zaječel jako holka a neohrabaně se vrhnul na druhou stranu výtahu.
"Annie, pomoc!" vyjekl.
Tázavě jsem se na něj podívala. "Co je?"
Roztřesenou rukou ukázal nad mojí hlavu. "P-pavouk."
Pokusila jsem se zůstat v klidu a nedat najevo, že se bojím úplně stejně jako tom. Jenže pak se to malé osminohé stvoření dostalo do mého zorného pole a já jsem jedním mohutným skokem přimáčkla ke stěně vedle Toma.
"Co budeme dělat?" zeptala jsem se a cítila jsem, jak mi po spánku stéká pramínek potu.
"Mohli bychom ho dostat do igelitového pytlíku," navrhl Tom.
Následovala pětiminutová hádka o tom, kdo bude pavouka do pytlíku dávat, protože to ani jeden z nás pochopitelně nechtěl. Vyřešili jsme to hodem korunou, a já jsem samozřejmě prohrála.
Zhluboka jsem se nadechla a vrhla jsem se igeliťákem na pavouka. Jenže místo toho, aby pavouk ladně spadl do pytlíku, spadl na zem. Hned vedle mé nohy.
Zaječela jsem a pokusila jsem se na tu potvoru dupnout, jenže samozřejmě jsem se netrefila. Cítila jsem se jako Frodo a Sam z Pána Prstenů, když šli tou jeskyní plnou pavučin a kradl se za nima ten obrovský pavouk.
Nakonec mě zachránil Tom, který pavouka hrdinsky chytil a zavázal do igelitového pytlíku.
A tak jsme tam opět seděli a já se děsila pomyšlení, že jsem právě ztrávila v místnosti velké 3x3 metry 10 hodin s pavoukem.
Brr, nesnáším pavouky. Chci vám trochu opožděně poděkovat za 1k views a 300 votes! Jste fakt skvělí! ❤️❤️❤️
ČTEŠ
Stuck in a Lift [CZ]
NouvellesJednoho dne se ozve hlasité prásknutí, kvůli kterému je Annie nucena strávit mnoho hodin na svém nejměně oblíbeném místě-ve výtahu. A co víc, společnost jí dělá ten nejotravnější kluk, jakého kdy potkala.