A když jsis sedla v tom autobusu vedle mě a věnovala mi jeden z těch tvých běžných, ovšem nádherných úsměvů, připadal jsem si náhle, jako kdybych pro tebe byl někým významným.
A přitom jsme spolu prohodili za celou dobu sotva pár slov.
Na sobě jsi měla tričko s nápisem: "I want to believe" a ať už to pro tebe mělo jakýkoliv význam, bylo mi jasné, že nikdo to nepochopí. Ač jsem matně poznával, že je to z nějakého sci-fi. Seriál mám dojem...
V tom bylo tvé kouzlo. Nikým nepochopená.
Tak moc jsem si přál ti porozumět.
ČTEŠ
Insensitive ✔️
General Fiction#3 v kategorii Obecná fikce (21/5/16) #10 v kategorii Obecná fikce (18/5/16) Ona mi byla středem vesmíru, světlem ve tmě, nadějí v neúspěchu, bílou na černé. Byla mým záchranným kruhem, obrovským světelným kotoučem na obloze, které si nechalo říkat...
