Můj pohled bloudil k oknu tvého pokoje. Záclona. Poslední dobou neustále zatažená. Nespatřil jsem tě, jako každá rána zalévat levandule ani otvírat okno.
Neviděl jsem, že bys vyšla z domu se svým psem. Že bys sedla na kolo a jela do pekařství pro čerstvý chléb k snídani. Že bys otevřela dveře pošťákovi s balíkem v ruce.
Ne. Teď to dělala tvá máma. A ta měla na tváři neustále kamenný výraz. Přehlížela mě. Každé ráno jsem stál opřený o ten strom... A ona mě nevnímala. Občas se neovládla a stejně o mě omylem zavadila pohledem. Hned se, ale zase otočila.
Nechápal jsem to. Nic jsem nechápal.
...ach, Maddie
ČTEŠ
Insensitive ✔️
General Fiction#3 v kategorii Obecná fikce (21/5/16) #10 v kategorii Obecná fikce (18/5/16) Ona mi byla středem vesmíru, světlem ve tmě, nadějí v neúspěchu, bílou na černé. Byla mým záchranným kruhem, obrovským světelným kotoučem na obloze, které si nechalo říkat...
