Hledělas na hladinu jezera. Odrážela se v ní veškerá tvá naděje a smutek. Rád bych ti pomohl. Ale nevím. Nevím jak. Kdybys mi tak mohla dát najevo, že jsi to pořád ty.
Od té události jsi se začala uzavírat. Více a více. Už jsi mi nekladla na srdce myšlenky týkající se života, nýbrž myšlenky týkající se smrti.
"Máme pocit, že nám smrt ubližuje. Přitom opak je pravdou. Zbavuje nás břímě tohoto světa. Zbavuje nás břímě života. To my si ubližujeme. To my děláme ze smrti trápení," náhle se ti tvář zkřivila smutkem a obličej orosily další drobné kapičky slz.
Maddie?
Krapet emotivnější kapitoly. :/ Mimochodem, co říkáte na nový cover? :) Beztak ho brzy změním. :DD
ČTEŠ
Insensitive ✔️
General Fiction#3 v kategorii Obecná fikce (21/5/16) #10 v kategorii Obecná fikce (18/5/16) Ona mi byla středem vesmíru, světlem ve tmě, nadějí v neúspěchu, bílou na černé. Byla mým záchranným kruhem, obrovským světelným kotoučem na obloze, které si nechalo říkat...
