Můj kluk YouTuber (w/Vláďa)

Nečekané zjištění

.... Naomi se na mě zaraženě podívala. ''Víš začala jsem chodit s Vláďou, moc promiň, že jsi se to nedozvěděla dřív, ale měla jsem strach, že ti nějak ublížím...'' se smutkem v očích ze mě vypadlo pár slov. Z očí jí koukala závist, smutek a štěstí, nadechla se a řekla "Jezuuu, vůbec jsi se nemusela bát, chápu to a pokud se s naším velkým youtuberem milujete je jedině dobře, že jste spolu. Přeji ti to a moc!" dořekla mi a silně mě objala. "Uhm...a když tak nad tím přemýšlím, taky ti něco musím říct." "Tak co povídej" udiveně jsem se na ni podívala. "Já chodím s Pavlem a taky promiň, že jsem ti to neřekla hned, ale vždycky mi do toho něco vlezlo." zrudla Naomi. "Vrtalo mi v hlavě, že jste spolu často komunikovali a přeji vám to strašně moc!" Informovat Vláďu o tom, že u něj budu 14 dní spát nebylo zase tak jednoduché. *zajímalo by mě jestli má Vláďa něco na plánu, když u něj budu 14 dní* problesklo mi jen tak hlavou. Ráno mě probudila hlasitá hudba, do našeho paneláku se totiž přestěhoval nějaký DJ a už od rána si to tam v tom jeho kutlochu jede. Naomi už nebyla doma. Po snídani pěkně oblečená a sbalená už klepu na Vláďovi dveře od bytu. "Ahoj zlato!" skočila jsem Vláďovi kolem krku. "Ahoj čičino! Mám toho spoustu na plánu, takže se těš!" Hodila jsem si věci k Vladimírovi do pokoje a Vláďa mě opět vzal k jezeru, kde jsme si sedli na lavičku a povídali si. "Víš Kiki já tě tak strašně miluji, jsi moje princezna, moje všechno." Řekl a dal mi pusu na čelo. Culila jsem se a silně ho objala "já tebe taky miluji zlato, medvídku můj." Odešli jsme ruku v ruce domů za nádherného západu slunce a dome se dívali na film. Nevím proč, ale v noci se mi zdál pěkně hnusný sen, že jsme byli s Vláďou na zahradě a najednou mi na ruku přiletěl nějaký brouk, propíchl mi kůži a zalezl pod ní, tam nějaký ten čas pobyl, příšerně to bolelo! Najednou vylezl o centimetr dál a odlétl. Cestou k doktorovi to celé prasklo a pod tou kůží byly larvy, které mi tu ruku rozežírali. Fuj ještě teď mě z toho bolí ruka a běhá mi mráz po zádech. Ráno se Vláďa hned podívala do snáře. Ve snáři stálo, že mám nějakého nepřítele. Což je pravda. Jmenuje se Andrea, je to moje spolužačka a pomlouvá mě všude, kde se dá, lže všem, obléká se jako štětka, je rozmazlená a považuje se za třídní hvězdu. Takhle bych tu mohla být až do rána.