The Ordinary

3. Polibek

Jimin:

Bohužel mě šéf slyšel, "Překvapen?" prohodil směrem ke mně a já jen souhlasně pokýval hlavou. "Zavři a pojď sem," řekl mi hned na to.
Vytřeštil jsem na něj oči, ale udělal jsem, co mi řekl.
Když jsem zavíral dveře, hodil jsem poslední prosebný pohled na chodbu.
Hlasitě jsem polkl a otočil se. Chvíli jsem jen stál.
Yoongi zvedl svou štíhlou ruku a ukázal na místo před sebou.
Pomalým krokem jsem se tam vydal a přemýšlel jsem o tom, co mě čeká.
Proč dělal takovou scénu jen kvůli penězům? Nechápal jsem to, ale už jsem to chtěl mít za sebou.

Yoongi:

Nakonec se ke mě svým líným krokem dostal. Stojí předemnou. Hodný.
Z mého kameného výrazu se stane úšklebek. Jen lehký.
Začnu si ho prohlížet. "Kde si vzal.. Tohle?"
Zatahal jsem ho triko a svým ukazováčkem se dotkl jeho klíční kosti. Tím.. 'kde si vzal tohle' jsem myslel, kde vzal tohle tělo. Nemožné.
Chodím okolo něho, až se zastavím za jeho zády. Neotáčí se.
Ani bych mu to nedovolil. A stále neodpověděl.

Jimin:

Když jsem se konečně postavil před něj, jeho výraz tváře, se kterým mě celou dobu sledoval, se změnil na lehký úšklebek. Sjížděl mě pohledem.
Dosti pečlivě. Najednou natáhl ruku a zatahal za lem mého trička.
Jemně mi přejel prstem po klíční kosti, "Kde jsi vzal..tohle?" zeptal se.
Mlčel jsem. Stál jsem jako přimražený a možná bych se i třásl, ale na to jsem se moc bál.
Začal kolem mě obcházet. Zavřel jsem oči a neotáčel jsem se. Zatnul jsem pěsti. Když kroky ustaly, otevřel jsem oči.
Znova stál přede mnou s tím svým divným úšklebkem na tváři, který mě vážně děsil.
Zamrkal jsem a podíval se do země.

Yoongi:

Dostal jsem se znovu před něho. Jak vyděšeny výraz se mu objevil na tváři, když me spatřil. Lehký úšklebek opět na místě. Baví mě to.
Naklonil jsem se víc k tomu vystrašenému. Perspektivě k jeho uchu. Stojí, jak přibitý.
"Spolkl jsi snad jazyk? To by byla škoda."
Zašeptal jsem do jeho ouška a lehce se otřel svými rty o jeho ušní lalůček.

Jimin:

Stál jsem tam a koukal do země. Cítil jsem, jak se pomalu přibližuje.
Naklonil se k mému uchu, "Spolkl si snad jazyk? To by byla škoda," zašeptal.
Cítil jsem, jak se svými rty otřel o mé ucho. Po zádech mi přejela mrazivá vlna.
"N-ne," vykoktal jsem nakonec a ustoupil krok dozadu. Co to dělá?
Strašně to zdržuje, měl by mi už prostě jen dát ty peníze a nechat mě jít.
Když by to takhle bylo vícekrát, mohl bych se pak tady na to vykašlat a hledat práci jinde. Alespoň na chvilku bych měl z čeho žít, proběhlo mi hlavou.
Pak se tam ale objevila i další myšlenka. Byl to on, co tak krásně vonělo?

Yoongi:

"N-ne" Ahhh, tak nakonec ten jazyk nespolkl.
Byla by to vážně škoda. Pro mě. "To je dobře, protože.." Můj úšklebek trochu ustoupí, zato mé nohy udělají kroky blíže k němu. Stojím přímo před tim.
Slyším jeho dech. Cítím jeho vůni. Tak omamná.
Má práva ruka chytí jeho bradu a zvedne ji. Nečekám na nic a poprvé, snad ne naposled, ochutnám jeho rty. Tak sladké~

Jimin:

"To je dobře, protože..." zašeptal, ale větu nedořekl.
Místo toho se ode mě odtáhl a postavil se přede mě. Přímo. Blízko. Hodně blízko.
Byl jsem z toho nervózní. Cítil jsem na sobě jeho pohled. Chvíli na mě jen tak hleděl.
Pak jsem jen viděl, jak se pohla jeho ruka. Chytila mě za bradu a zvedla mi ji.
Jeho rty se hned přitiskly na ty mé. Zamrkal jsem a zavřel jsem oči. Neodtáhl jsem se....líbilo se mi to. V hlavě jsem začal panikařit, ale ve skutečnosti jsem jen stál a nechal se líbat svým šéfem.
Po chvilce jsem udělal krůček blíž a polibky mu začal jemně opětovat.

Yoongi:

Tohle jsem na jednu stranu čekal, ale na druhou ne.
To, že by mi to začal po tak krátké chvíli oplácet.. Nečekal jsem to. Jsem překvapen.
Mile překvapen. Volnou rukou chytím Jimina okolo pasu a přitáhnu si ho ještě blíž k sobě.
Na sebe. Cítím jeho hrudník na tom mém. Dráždí mě to. Dráždí mě on.
Tak rychle dýchá. Cítím, jak z něho sálá teplo. Tak příjemné. Rukou začnu jezdit po jeho zádech. Odtáhnu se.. Jen s polibky. ".. Protože bych si to tak moc neužil."
Jimin na mě nevěřícně, snad vyplašeně snad, omámeně kouká. Nejde to určit.
Než stačí, cokoliv říct znovu ho políbím. Obě ruce na jeho zádech, tisknoucí se na mou hruď.

Jimin:

Chytil mě rukama kolem pasu a přitiskl si mě těsně na jeho tělo.
Cítil jsem, jak se jeho hrudník pohybuje nahoru a dolů, tep jeho srdce.
Cítil jsem jeho vůni a jeho teplo. Bylo to úžasné. Najednou se odtáhl od mých rtů.
Byl jsem zklamaný. "...protože bych si to tak neužil," dokončil větu, kterou předtím nedořekl.
Hleděl jsem na něj jako omámený. Proč tak krásný člověk jako on dělá tohle? Proč vede bordel?
Než jsem stačil cokoliv říct, nebo udělat znova mě políbil. Rukama mi projížděl po zádech.
Tak moc se mi to líbilo, ale byl to můj šéf. ŠÉF. Začal jsem panikařit.
Cuknul jsem sebou a vytrhl se mu z náručí. Tohle přece nejde. Bůh ví, co by se mnou pak bylo. Rychle jsem se snažil najít únikovou cestu, ale byl jsem dezorientovaný.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Je tu úterý! Je tu další díl porna.. tedy.. Yoonmin!
Sorry.. neodpustím si to.. C':

Takže konečně tu máme nějaké vzrůšo! První polibek~
Ale Jimin nechce.. Meine reakce na to, co napsala má milovaná Jee byla: 
"...To děláš si ze mě prdel? Takže já nedostanu?"
Ano.. mám velice super reakce :'D *Kdo by mě nechtěl, pfff*

Jak toto asi tak dopadne? Bude Yoongi pokračovat nebo Jimina pustí?


Hlasování či komenty nás určo nakopnou k pokračování v této povídce, která má ještě dlouhý příběh před sebou.. :'>

PS: The Ordinary budu vydávat každé úterý a čtvrtek. Pokuď by se našel nějaký problém budu to psát dřív, aby jsme o všem věděli ^^
and.. promiňte zda tu jsou nějaké chyby.. PC, wifina a sám wattpad se semnou nechtějí bavit c': + oprava přes mobil.. *PC plz*