D.U.M.B Boy c.f-t.s.

3.Středa

"Ahoj, nepůjčil bys mi prosím propisku?"

Kdo jde prvně do školy a nemá propisku?

"Ta moje mi vytekla do tašky. Štěstí přeje připraveným, co?" nervózně se na mě usmál.

Měl krátké blond vlasy a černé brýle.

"Tady, poslední hodinu jsem v učebně 89." podíval se na mě dosti rozpačitým pohledem, nad kterým jsem musel protočit oči.

"Co máš poslední hodinu ty?"

"Sociální vědy." přečte z papírku, který dostáváme na začátku roku.

"Super já taky, takže si s tím nedělej starosti." usměju se na něj a kývnu hlavou.

"Jestli chceš, tak si sem sedni." pobídnu ho.

"Mockrát ti děkuju!" má strašně přehlušující smích, který poutá víc pozornosti než já nebo on potřebujeme.

Možná nebyla dobrá věc ho k tomu pobízet, ale dnešek se nevědomky táhnul v duchu solidarity. Tedy aspoň pro mě.

"Co děláš?" zeptá se po pár minutách.

"Pl-... Běhám."

Neplavu už rok a stejně bych mu lhal. Né vědomě, ale je těžké zapomenout na staré zvyky a něco, co milujte z celého svého vyhaslého srdce.

Druhý povinný jazyk

"Dnes si zopakujeme slovíčka jako číslovky a základní fráze, co by jste měli umět."

Francouzština je zvláštní jazyk. Těžký kvůli milionu sloves k časování, ale jinak... Nemohu tomu jazyku nic vyčítat.

Oběd

"Klidně si zase sedni ke mně."

Na zem...

"Super. Nerad bych se někam vetřel."

"Neztrať se mi." s plechovkou sodovky jsem vyrazil ke stolu, který měl poslední volné dvě místa. Bingo.

"Ahoj Connore."

"Vy se znáte?" zašeptal směrem ke mně můj společník a sedl si naproti na židli.

"Vůbec toho kluka neznám." ignorujíc nabodnu na vidličku kousek brambory, která nevypadá jako brambora.

"Connore, ještě jsi nás neseznámil." odfrkl si vedle mě.

"Já jsem Brandon, brácha tady toho morouse."

"Ahoj, já jsem Tyler." vesele pronese.

"Jaký rozdíl." prvně se koukne na hnědé tmavé zplihlé vlasy, s bílým úsměvem a pak na mě. Na světlé vlasy nahoru a výraz říkajíc:

'Skončíš můj život ty nebo já?'

Jsem hold plný elánu...