2. kapitola

94 9 2
                                    

12.listopadu 2013, večer, když se otec ještě nevrátil z práce domů, nám zavolali, že se v redakci stala nehoda, otec byl v tu dobu na patře v kanceláři sám a dodělával článek do zítřejšího vydání a nějakým způsobem se do budovy dostali zloději, kteří chtěli vykrást trezor, ale cestu jim zkřížil táta, a aby zloději tátovi unikli, aniž by zavolal policii, tak ho zastřelili, na těle táty se našla jedna kulka, která byla mířena přímo na srdce. Strážníci nám řekli ,,ať se držíme a upřímnou soustrast.." 

z pohledu Justina: 

 Celou noc jsme nespali, máma od té doby nepromluvila a já s Alex jsme se celou dobu klepali a       také nepromluvili. Když jsme zahlédli první ranní paprsky slunce, dospěli jsme názoru, že bychom se měli prospat. 

Ráno jsme s Alex sešli dolů do kuchyně naráz, byla tam máma, celá vysmátá, jakoby se nic nestalo, její první slova byla ,,dáte si vajíčka nebo lívance s marmeládou..?"  S Alex jsme na mámu zírali, jakoby právě řekla ,,Podíváte se jestli mám na sobě kalhotky, prosím."   Samozřejmě, není nic na tom, když se nás máma zeptá, jestli chceme snídani, ale když nám před několika hodinami zemřel otec, čekali bychom poněkud jinačí  konverzaci, než řešení nějaké snídaně..


Táák snad se Vám 2.kapitola našeho příběhu líbila a budete pokračovat ve čtení.. :)


Život dvojčatKde žijí příběhy. Začni objevovat