7. kapitola

53 5 0
                                    


Z pohledu Alex: 

         Trčím ve škole a čekám až mi učitelka předá vysvědčení,  "Alex bude psát opravné zkoušky z matematiky, doufám že to bude příští rok poněkud lepší", podala mi vysvědčení, kde byly samé čtyřky, samozřejmě kromě tělocviku a pár předmětů, to mi ještě scházelo, propadat z matiky.. Hodiny ubíhaly pomalu, přišla jsem domů,  kde jsem své krásné vysvědčení musela ukázat matce, když jsem jí vysvědčení ukázala, matka se na vysvědčení podívala a odešla mlčky do pokoje. Dneska nás čeká pohřeb, nejsem z toho moc nadšená (jako kdyby někdo z pohřbu byl) , ale chci otce naposledy vidět, než odejde navěky. Pohřeb začíná už ve 4 hodiny, takže mám ještě čas něco kolem jedné hodiny, na sebe jsem si oblékla černé krajkované šaty, vlasy jsem si učesala a nakulmovala, dala jsem si rychlý nesmyvatelný make-up ( kdyby jsem to nevydržela), vyšla jsem z pokoje, na chodbě už stál Justin, na sobě měl černou košili s kravatou a kalhoty, vše mu sluší, nastoupili jsme do auta a mamka nasedla taky, bylo vidět,  že celý večer plakala, protože měla oči neuvěřitelně napuchlé a načervenalé, byla celá v černém, krásné dlouhé šaty, boty s podpadkama a klobouk.. Pohřeb Vám popisovat nebudu, protože si každý umíme představit jaké to bylo..


Tak snad se Vám kapitola líbila, byla to další názorovka z pohledu  Alex, těšte se na další kapitoly..!! :)

Život dvojčatKde žijí příběhy. Začni objevovat