Uběhlo pár dní, co jsme našli otcovu závěť, když jsme ji ukázali mámě, tak si ji ani nepřečetla, doma už nebylo co dělat, dva týdny jsme nebyli ve škole, tak jsme se rozhodli, že zase začneme do školy chodit. Hned první den nás obklopili miliony písemkami (které nedopadly moc dobře), a k tomu se po škole, po celém městě rozkřiklo, že náš otec je po smrti, někteří nám přáli hodně štěstí, ať se držíme a jiní zase, že za smrt otce můžeme MY. Vůbec jsme si z toho nic nedělali, protože lidi, kteří nám to říkali, byli buď problémoví žáci ( často mentálně narušení), učitele naopak z nás dělali úplné chudáčky, jasně, svým způsobem to tak bylo, ale někteří to vážně přeháněli, a pak se objevili učitelé, kteří se ptali jak se to stalo, vždy jsme jim řekli, že došlo k požáru v kanceláři, ale pak nás napadlo, kdo to vlastně byl, v budově bylo několik kamer, ale byla tma a zloději byli velmi dobře maskovaní.
Druhý den, hned jak jsme přišli ze školy, zavolali jsme odborníky, kteří budou prohledávat kanceláře, jestli zloději po sobě nezanechali otisky prstů, nebo nějaké další stopy, samozřejmě, že nic nenašli, zlodějové po sobě důkladně uklidili. K večeru k nám přišel na večeři Hans, říkal, že by se měla zase rozjet firma, prý, že jestli to tak půjde dál, tak firma zkrachuje, o práci by přišli stovky lidí po celém světě, tak se rozhodlo, že zatím bude firmu řídit Hans. Kolem půl desáté Hans odešel, s Alex jsme byli ještě v obýváku a přemýšleli, jak dál, nic jsme nevymysleli, jediné co víme, že se musíme postarat o mámu, za dva týdny jsou prázdniny, do té doby budeme chodit do školy, pak se uvidí, co dál..
Líbila se Vám kapitola? like ;) Děkujeme
ČTEŠ
Život dvojčat
Short StoryTenhle příběh je o dvojčatech, kteří se přestěhovali do Česka z USA, když jim bylo pět let. Od mala se dvojčata nesnášely, až do doby, kdy se stalo něco, co jim změnilo celý dosavadní život. Jak bude příběh dvojčat nadále pokračovat? Čtěte dál a do...
