Dnes je den vysvědčení a odpoledne se koná pohřeb, který jsme zařídili s Alex sami, máma se na to všechno "vykašlala", už s náma komunikuje více, ale pořád to není ono.
S Alex jsme si udělali plán dnešního dne: 1) Přežít dnešní pohřeb
2) Neskončit za vysvědčení v rakvi ( i když to máma nějak řešit nebude)
Tak snad nám to klapne...
,, A dále tu máme Justina Everdeena", zvednu se ze židle a modlím se, ať tam nebude nedostatečná. ,,Mohlo to být lepší", říká třídní učitelka a já na to ,, Co už, teď s tím nic neudělám"... Vysvědčení bylo přeplněné čtyřkami, ale naštěstí z ničeho nepropadám, to by mi tak ještě scházelo, propadat..
Alex na tom nebyla o moc lépe, naopak, hrozila jí nedostatečná z matiky.. Ale ohodnotila to tak, že ji to k ničemu nebude a že má důležitější věci na práci, než se starat o blbou matiku..
Když jsme došli domů, ukázali jsme mámě vysvědčení, ta si to projela a nic neřekla, tak jsme se s Alex odklidili do pokojů a připravovat se na pohřeb.
______________________________________________________________
Je po pohřbu, asi Vám nemusíme popisovat, jaké to bylo, většina z lidí brečela, ale chlapi se drželi a brali to důstojně, máma si držela celý obřad tzn. "pocker face" , po obřadu přišlo loučení, kolem sedmé hodiny jsme se vrátili domů, celí unavení, rozlámaní a nevím co ještě, asi v půl deváte jsme dospěli názoru, že si půjdeme lehnout..
Tahle kapitola byla o něco kratší, než ostatní kapitoly, ale příště se budeme snažit více se rozepsat :)
ČTEŠ
Život dvojčat
Short StoryTenhle příběh je o dvojčatech, kteří se přestěhovali do Česka z USA, když jim bylo pět let. Od mala se dvojčata nesnášely, až do doby, kdy se stalo něco, co jim změnilo celý dosavadní život. Jak bude příběh dvojčat nadále pokračovat? Čtěte dál a do...
