(Creepy)Pasty

Kosti

I dont't know jestli tohle vůbec někdo čte, když tak napište do komentářů...Ok new creepypasta s temnou tématikou...Let's read!

_______________________________________________________________

Vyrůstal jsem s nesmírným zájmem o sbírání kostí. Byl jsem tím fascinován. Pamatuji si na den kdy jsem našel své první.

Bylo mi asi sedm let, a hrál jsem si v lese, nedaleko našeho domu . ( Vždycky jsem si tam rád hrál, i lidé z okolí tam rádi chodili na procházky, nikdy neměli důvod k obavám.)

Šel jsem kolem mýtinky, a uviděl něco bílého jen tak ležet v trávě. No, vlastně...nebylo to bílé, mělo to barvu kosti...ona to totiž byla kost. Ne jen tak ledajaká zvířecí, ale opravdová, lidská!

Vůbec jsem neměl strach...Naopak, byl to super pocit. Vypadalo to na malou dětskou ruku, nicméně měla jen tři prsty a byla tak trochu otlučená a poškrábaná. Ale to nevadilo, prostě to bylo hrozně hustý, nemyslíte?

Když jsem se vracel zpět domů, vzal jsem si ji s sebou, nikomu jsem o tom neřekl a schoval si ji do lepenkové krabice pod postel.

Ještě to ale nekončí.

Druhý den jsem našel mnohem víc. Byly v díře, hluboko v lese. Byla tam ruka , odřená a okousaná od lesní zvěře, a taky pár žeber.

Matka se o mně začala strachovat.

Myslím že jsem krabici měl ukrýt líp, protože máma ji našla. Cítil jsem se dost provinile, nikdy jsem jí nechtěl přidělávat starosti, takže potom co se tohle stalo jsem se rozhodl je ukrývat pečlivěji. Ukryl jsem je venku, a tentokrát jsem si byl jistý že už je nikdo nenajde.

Za několik dní jsem měl celou sbírku kostí...Cítil jsem se úžasně, jako asi každý vědec! Každý den po škole jsem chodil do lesa a hledal je, bylo jich tam spousta. Říkal jsem si že by bylo skvělé sestavit si celou kostru.

Jednou mě s nimi táta chytil.

Neuvědomil jsem si že jsem až moc blízko místu kde sekal trávu. Zabrzdil sekačku a rychle odvedl mně do domu, a řekl, ať nikam nechodím.

Slyšel jsem jak matka pláče, a táta šílel ...Bylo už dost pozdě a asi si mysleli že spím a neslyším je. Potom jsem na chvíli usnul... Teda zdálo se mi to jako chvíle do té doby než mě probudily hlasité policejní houkačky a majáčky zaplavující celou ulici svou modrou září. Byl jsem zmatený, co se stalo?

Přišli ke mně a začali se mě vyptávat. Bál jsem se. Nakonec mě odvedli ven a donutili mě nastoupit do policejního auta. Celou cestu se na něco vyptávali.

,, Čím chceš být až vyrosteš?" padla jedna z otázek.

Řekl jsem jim že chci být vědec, jeden z těch co zkoumají kosti, nemyslím si že by mi snad věřili, nebo by je to zajímalo. Ptali se mně na spoustu dalších otázek, ale čím víc jich bylo, tím větší jsem měl strach.

Když jsem konečně dojeli na místo, zavedli mě do malé místnosti a řekli mi že tu zůstanu přes noc.

Byl jsem zmatený. Chtěl jsem být jen skvělý vědec, ten co zkoumá kosti a mrtvá těla, víte? Myslím že ale tohle není to co se jim nelíbilo...tedy o nic víc než to že našli moje otisky na znetvořené mrtvole mého bratra, zahrabané v lese...

...Měl jsem je zahrabat lépe.

|t