(Creepy)Pasty

Děkuji ti

Jsou tři ráno, a ty právě pomalu dokončuješ svůj první velký hororový maraton. Bylo to úžasné, aby taky ne, plánoval jsi to pěkně dlouho.
Shlédl jsi všechno možné, a že toho bylo dost, k tomu jsi toho taky dost snědl...zítra tě nejspíš bude pořádně bolet břicho z té zmrzliny, brambůrků a včerejšího zeleninového salátu.
Ale co, stálo to za to!
Teď už je ale čas jít spát, a tak se ani neobtěžuješ s uklízením nádobí, jen si zalézáš pod deku a zhasínáš světlo.
Zavíráš oči, ale mozek ti nedovoluje usnout a v mysli ti neustále promítá obrazy monster, které jsi předtím viděl na obrazovce své malé, staré televize.
Povzdechneš si, no co, stejně už by nemělo cenu jít spát.
Chvíli jen tak ležíš, ale pak tě vyřuší vrzání parket. Ztuhneš, nemáš tušení, co dělat, a tak jen nehybně ležíš.
Je to blíž, a ty máš opravdu velký strach, a tak se odhodláváš k hrdinskému činu - cvaknutím vypínače zaléváš pokoj ostrým světlem. Ve světle je přece bezpečí, ne? Spokojeně si oddechneš a pokládáš hlavu na polštář. Když v tom tě něco chytí za rameno. Jakýsi kostnatý pařát ,,Díky chlapče, v té tmě bych tě nenašel."