Probudila jsem se asi v pět hodin ráno což je u mě velký nezvyk. Ale měla jsem strašně špatný sen a ten se týkal Liama, mě a Zayna. Zvedla jsem se z postele a odhrnula kousek závěsu. Byla ještě docela tma. Rozsvtíla malou lampičku u stolu a ze šatny vyhrabala nějáky outfit. Oblečená jsem se plížila do koupelny, kde jsem si rychle opláchla obličej a vyčistila zuby. Pomalu jsem došla k hlavním dveřím, který jsem potichu odemkla. Zavřela jsem a utekla z našeho pozemku. Celá udýchaná jsem se zastavila na konci ulici. Ani nevím co mě to napadlo, ale já si potřebovala vyčistit hlavu. Musím dát za pravdu, že jsem nikoho nepotkala. Co bych asi čekala v pět ráno, že? Obešla jsem celý blok a ocitla se na druhým konci naší ulici. Jenže místo toho, abych šla rovně jsem zatočila do prava (U ní do prava u vás doleva. Chápeme se ne 😂) ,,Tady by měla bydlet Sophie, ne?" Přemýšlela jsem potichu. Velký barák s bílou bránou, říkal jednou Liam. Došla jsem do ulice, kde všechny domy tak vypadaly. ,,Omg." Zašeptala jsem a porozhlídla se. Všechny domy velký a ke všemu s bílou bránou. Procházela jsem kolem těch branek, kde byl zvonek s příjmením. Jak se jmenuje Sophie dál? Zapla jsem mobil a koukla se na twitter. Vyhledala jsem Sophie a našlo mi to: Sophiax_Smith a dole bylo: Zadaná s Real_Liam_Payneexx (ano je to vymyšlený :D) Takže Smith. ,,Tak hledej Smithovi." Povídala jsem si pro sebe. Konečně jsem našla ten dům. Nacházel se na konci ulici. Byl vážně velký. Obešla jsem ho a zašla do zádu. Byl tam takový ten stromkový plot. Nevím jak se tomu říka, ale místo plotu tam byli takový ty stromky, který byly stejně rovný. Protáhla jsem se těma stromkama a oklepala se. Šla jsem trochu do zádu a pak podél domu. ,,Wau." Špitla jsem, když jsem spatřila obří francouzské skleněné dveře a za tím byl úplně mega luxusní obývak. Omg ona musí být totálně zazobaná. Koukla jsem nahoru a spatřila takový neonový závěsy. Jop tak tady má pokoj. Chystala jsem jí do okna hodit kamínek, ale bála jsem se. Nechtěla jsem, aby si o mě myslela jak moc jsem slabá. Nakonec jsem kamínek zahodila a vydala se delší cestou domu.
8:54. Bylo, když jsem dorazila domů. To mi chcete říct, že jsem byla venku asi tři hodiny. O můj bože co se semnou děje? ,,Ashley tady jsou ranní noviny." Hodil je po mě Alex. Je mu 18, ale chodí na jinou školu a roznášení novin je jeho brigáda. ,,Jo díky." Chytla jsem je. ,,Ty jsi byla venku?" Vyhrkla máma, když mě spatřila. Okamžitě se na mě Liam podíval a pak se otočil. ,,Kde jsi byla?" Zeptal se táta. ,,Já-já byla jsem se projít." Zalhala jsem. Vlastně to byla pravda. Procházela jsem se. ,,Potkala jsem Alexe hned mi dal noviny." Položila jsem je na stůl. Liamovo obličej byl divnej. ,,Liame já vím co si myslíš, ale takhle to vůbec není." Řekla jsem, ale jen v duchu. Sedla jsem si a vzala ze stolu pečivo a namazala si to máslem. ,,Ash pak můžeš jít s Liamem po snídani nakoupit." Usmála se máma. ,,Ne." Promluvil rázně Liam. ,,Co?" Zeptal se táta. ,,Nepůjdu s ní nakupovat." Ukázal na mě, ale nekoukl se. Táta otevřel pusu jenže Liam se zvedl a odešel. Oba rodiče se na mě podívali. ,,Ashley co se stalo?" Podíval se na mě táta. ,,Nevím." Zalhala jsem. ,,Něco se přeci muselo stát, ne? Nerozešel se Sophií?" ,,Uhm myslím, že ne." Zakroutila jsem hlavou. ,,Kam jdeš?" Zeptal se táta naštavně Liama. ,,Co je ti do toho." Zavrčel. ,,Liame co se děje?" Ptala se máma. Táta zuřil. Poznala jsem to z jeho obličeje. Zvedla jsem se ze stolu, zaplula do obyčejných šedivých bot. Vyběhla jsem z domu a porozhlídla se. Šel k směrem k Soph. ,,Liame!" Křičela jsem a běžela za ním. Šel strašně rychlím krokem a já sotva popadala dech. Když jsem ho už KONEČNĚ doběhla, chytla jsem ho za ruku. ,,Nech mě!" Křikl a odstrčil mě. Naštěstí jsem rovnováha udržela a neslítla jako ve škole. ,,Liam počkej. Promiň nechtěla jsem. Omlouvám se." Řekla jsem. ,,Ty se jen omluvíš?! Jen se omluvíš za to co děláš ve škole?" Podíval se na mě. ,,Jo jen blbá omluva." Zklopila jsem pohled. ,,Ty by jsi se měla nad sebou zamyslet!" ,,Jsi idiot?! Jasně, že jsem se nad sebou zamyslela." ,,Já celou dobu jsem si najivně myslel jak si hodná, ale ty jsi normální děvka! A já s děvkou nechci mít nic společnýho! Zbohem!" Křikl a šel dál. Stála jsem tam. Sama. V tichosti. Po tvářích mi tekly slzy. Otočila jsem se a vydala se domů. ,,Tak?" Zeptal se táta. Ignorovala jsem ho a došla nahoru. Zamkla jsem hodila sebou na postel. Má pravdu jsem děvka.
Ahoj. Další díl zde. :) Já vím, že poslední díly stojí za nic, ale prostě se to musí tak nějak rozvít :D
Ashley outfit
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sophiin dům
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
