Pohled Arii
Utíkali jsmek nástupišti 9 a 3/4 a já doufala že to stihnem. Toby byl ale trapas zmeškat vlak a pak čekat než by si pro nás přišli jak pro dvě vygumovaný tága co byly na solárku a trochu se spozdily. Já sem asi vážně cvok, když mám tak debilní přirivnání. Ještě že jsem to neřekls nahlas jinak by Mia dostale totálně retardovaný, zhulený a především hrozně hlasitý zachvat smíchu a já bych jí musela aspoň deset minut uklidňovat a nato teď není čas.
Rychlr jsme proběhli přepáškou a byli ns místě a ještě máme pět minut. Super.
"Jdi najít volný místa a já jdu odvést naše věci."
Pohled Mii
Začala jsem hledsat volné místo, ale štěstí mě nemá zrovna v oblibje a tak jsem žádné nemohla najít.
Hledala jsem asi dlouho prto že zamnou přušla Aria a vlak se rozjel.
Začaly jsme hledat spolu. No jak jinak, že Ariu má štěstí rači než mě a mašla pro nás volná místa.
Vešli jsme do kupé, kde seděla dívka s hnědými na krátko střiženými vlasy a velkým úsměvem na tváři.
"Ahoj já jsem Alice."
"Čau já jsem Aria a tohle to pako za mnou je má mladší sestra Mia."
Alice se začla smát a já Ariu kopla do nohy. Naštvaně se na mě podívala a sedla si naproti Alici. Za to já si sedla hned vedle ní.
Povídali jsme si ... teda já si hlavně povídala s Alicí. Zistila jsem že chodí do Nebelvíru a je stejně stará jako já, tudíž i jako Aria.
Cesta utekla rychle a my už převlečené vystupovaly z vlaku. Alice nás dovedla ke kočárům které táhli testrálové. Nasedli jsme a jely směr Bradavice. Když sem je spatřila vyrazily mi dech.
Když jsme dorazily k hradu a vystupovaly Arie nějak špatně šlápla a vyvrkla si kotník a aby to nebylo málo já oni zakopla a zlomila si mos. Bezva.
Alice nás odvedla na ošetřovnu. A svěřiila nás do rukou madam Pomfreyové. Ta nás dala do pořádku, ale nestihly jsme zařazování. A proto že jsme nevjeděly do jaké koleje patříme museli jsme zůstat na ošetřovně.
***
Ráno nás probudila madam Pomfreyová a poslala nás do ředitelny. Asi si neuvědomila že jsme nové, tak že jsme bloudily asi hidinu než jsme to při Merlinovi našly.
Další háček byl že jsme neznaly heslo. Jak se ukázalo, tak to nebyl problém, proto že knám mířil kluk s černými rozcuchanými vlasy a kulatými brýlemi.
"Zdá se že nejsem první co naštval učitele. Neznáte heslo co?"
Podíval se nanás s úsměvem.
"Já vám hi řeknu. Je to čokoládivé bombóny."
Chrlič se začal otáčet a my rychle skočili na schidy a vyjeli až na horu.
Ten kluk itevřel dveře bez zaklepání a vešel dovnitř.
"Dobrýden pane řediteli."
"Á pan Potter. No jak jinak a kdo pak jsou vaše společnice pane Pottre?"
"Výte že nemám tušení."
"Já jsem Mia a tihle to individuum za mnou je moje sestra Aria pane řediteli."
"No jistě. Hnet se vám budu věnovat jen řeknu tady panu Pottrovi informace které už dávni zná."
My jen přikývly.
ČTEŠ
Trojka vlkodlaků (HP)
SonstigesNapadlo mě napsat fan fikci na trojčata. Protože fan fikcí na dvojčata je hodně a já chci, aby ta moje byla originální.Doufám, že se vám bude líbit. Příběh se bude motat kolem sester Arii a Mii, které přestoupí do Bradavic kvůli "menší" nehodě. PS:...