Trojka vlkodlaků (HP)

4. kapitila - To je, ale ježibaba.

2. září
Pohled Arii

Konečně je tu poslední hodina tohoto dne. Sice jsem z Havraspáru, ale to neznamená že miluju školu. Bohužel máme OPČM /příšerná učitelka ( Maďarka Kalmár Lívia)/.

"Ahoj Ario"

"Ahoj Lili"

(Poznámka autora: tohle je Lili Markus Cordelová /čte se Kordeová/ BFF Arii je z Havraspáru, bude se jí říkat Lili, Lil nebo Mark)

"Tak co jak se těšíš na hodinu?"

"To si děláš srandu. Jediné co je kladné na této hodině je to že ji máme společně s Nebelvírem. Jinak bych tu hodinu nepřežila"

Lili se začala smát mému "dlouhému" monologu. Chtěla jsem jí něco říct, jenže v tu chcíli zazvonilo a do třídy vešla asi čtyřicetiletá blondýna včerných šatech a sáčku ( osobně si myslím že na učitelku moc vyzívavé) a ktom ještě černé boty na vysokém podpadku.

"Má pěkný boty co Ario?"

"U Merlina jak se ti můžou líbit?"

"Jednoduše"

Dívala jsem se na ni jak na blázna, když ta ježibaba spustila že dnešní hodina bude praktická a tak dále a tak dále. Ježibaba jedna.

Začala nás rozdělovat do dvojic.

"Black Cordoová, Pettigrew Evansová, Potter Lupin,....."

Pořád říkala dvojce než zbyly poslední jména.

"Láskorád Weasley a poslední jsou sestry Lupinovi"

Než řekla naše příjmení ve třídě se bavili ti co už svou dvojci měli, ale když ho vyslovila třída zmlka a začala se dívat na mě, Miu a Rema. Tak nám to utajování moc nevyšlo.

Poberti ....vlastně celátřída nevěřícně koukala.

"To si děláte prdel!!!"

"Pane Blacku mírněte své výrazy a rozděl te se do určených dvojic a počkejte než kolem vás vykouzlím ochraný štít, pak se můžete pukusit odzbrojit svého soupeře"

Začala kouzlit ochrané štíty přesně vtom pořadí v jakém říkala jména takže než došla k nám už zazvonilo. Já, Remus a Mia jsme co nejrychleji opustili učebnu OPČM a šli jsme do kuchyně, protože ani jeden znás neměl náladu odpovídat našim spolužákům. Všem nám bylo jasné že do večeře to bude vědět celá škola.

Když jsme došli k obrazu s ovocem Remus polechtal hrušku, ta se zachychotala a obraz se odklopil. My jsme mohli vejít do kuchyně.

Přiběhli k nám skřítci a hned se nás ptali co si dáme. Když jsme jim to řekli tak jsme se posadili ke stolu.

"To nám to moc dlouho nevydrželo. Co?"

"To ne Mio. Co budem dnes dělat?"

"Nevím jak vy dvě, ale já se budu připravovat na večer. Doufám že jste nezapoměly že je dneska úplněk"

"Samozřejmě že já ne, ale Mia nejspíš jo, ale toje stejně jedno. Co kdybychom se šli převlíknout a šli na pozemky. Nevím jak vy, ale já nemám náladu na ty určitě otravné otázky. Tak co vy na to?"

"Dobrej nápad. Kluci by mi nedali určutě pokoj."

"Přesně tak. Tak za půl hodiny u jezera Ario. Honem Reme zachvíli končí oběd a já se chci vyhnout našim spolu děržákům"

Když to Mia říkala tak táhla Rema ven z kuchyně a já se taky vydala do pokoje se převléknout.

****
Pohled Siriuse

"To si děláte prdel!!!"

"Jamesi? Ty jsi věděl že má Remus sestry?"

"Né a ty?"

"Né, kdybych to věděl tak se tě asi neptám a ty Petere? Ty jsi to věděl?"

"Co?"

Řekl Peter, jakoby celou dobu nevnímal...počkat on vlastně nevnímal.

Zbytek hodiny jsem nad tím přemýšlel a rozhodl se že hned po hodině se jich na všechno zeptám, když zazvonilo rozešel jsem se za nima, ale zimizeli mi z dohledu.

Proto že jsem neměl hlad tak jsem šel do společenky. Tam jsem se rozvalil na pohovce. Když jsem tam tak chvíli ležel uslyšel jsem hlasy Reme a Mii. Lehl jsem si tak aby jsem nešel vidět.

"Reme pohni já nevím jak ty, ale já nemám zájem potkat naše spolužáky"

Slyšel jsem jak oba vyběhli schody. Rozhodl jsem se vyspovídat našeho milého Náměsíčka. Muhahahá.

Vyběhl jsem schody a vešel do naší ložnice. To co jsem uviděl mě rozesmálo. Vyděl jsem totiž Remuse jak strnul v pohybu, přesněji v oblíkání trička a překvapeně na mě kouká.

"Takže Remusi musíme si promluvit"

"Siriusi?....Já....teď....nemám čas, takže.... takže čau"

Než jsem ho stihl zastavit tak vyběhl z pokoje. Když tak si sním promuvím večer a jestli to nestihnu tak až bude na ošetřovně a odtud mi už neuteče.

Tak další kapitola na světě. Doufám že se vám líbila a chci se omluvit že jsem tak dlouho nevydávala, nevěděla jsem jak tuto kapitolu napsat, ale někdo mě donutil psát, nějaká nejmenovaná a retardovaná spolužačka. Pište mi komentář s tím jak byste si představovali průběh této fan fikce, protože mě někdy nic nenapadá a tak bych mohla vaše nápady nějak vložit do děje a když tak poupravit.

Chao EldiHB👋👋👋

Ps: ta spolužačka je Soňa a vyhrožovala mi že mě zabije jestli dneska nic nevidám😨😨😨😨
To byla sranda, nebo ne???

Pps: snad se dožiju dalšího týdne😄😄😄