Můj Poslední Výstřel

Má drahá maminko

Asi chcete vědět co se stalo?.Tak dobře.
Jen tak jsme si prohlížely výrobky v drogerii.Ale najednou tam přišel chlap s pistolí chytl jednu ženu pod krkem a tvrdil,že nás zabije pokud mu nedáme peníze.Šlo vidět že byl ve stresu.Ale moje maminka byla hrdinka a tak se rozběhla a napadla toho chlapa ale byla slabší než on "Co to děláš ty čubko?! Zabiju tě!!" A pak jsem uslyšela výstřel a já upadla na zem.A jeho zbraň se zakutálela ke mě,když jsem uviděla jak moje maminka leží jen tak bezmocně na zemi v té louži krve.Začala jsem brečet a vzala tu zbraň"hej prcku vrať mi ji" já opět brečela " Vy jste mi zabil maminku" Ty..ty...jsi...za...za...ZABIL MOJÍ MAMINKU!!"To se nedělá" zamířila jsem a chtěla ho jen vylekat,ale omylem jsem zmáčkla spoušť.Ozvala se rána a já slyšela jak se mu kulka zarývá do jeho lebky a pak do mozku.Rychle jsem se zvedla a utekla.Pořád jsem si opakovala " miluju svoji maminku,miluju svoji maminku" tolikrát jsem to říkala,až jsem uviděla policii a ta mě zastavila "co ty tady děláš malá?"zeptal se mě jeden strážník.Musela jsem lhát "já se tu ztratila" strážník mi řekl " Tak pojď odvezeme tě do dětského domova" "A neublíží mi tam někdo?" Zeptala jsem se nejistě "Víš co Dereku?" "Co je Dejvide?" "Já ji vezmu domů moje žena vždy děti chtěla,ale mít je nemůže tak ji aspoň rozradostním" " Dobře Dejve" " Tak půjdeš semnou domů dobře??" Já byla dost vyděšená,ale chtěla jsem začít od začátku "Tak jo" usmála jsem se.Když jsme přijeli domů tak si mě ta paní dneska už moje nová maminka Samitara si mě dost oblíbila.A po několika letech jsem se naučila hodně věcí třeba: střílet že zbraně,fyzické bránění a hlavně střílet z luku.Šlo mi to a učila jsem se dost rychle a když mi bylo šestnáct tak jsem se rozhodla to vyzkoušet v terénu.Psal se rok 2045 a my byli ve válce s Čínou "Chybí nám jeden voják pane" "Ale kde teď seženu tak dobrou osobu?!!" V tom okamžiku uviděl mě jak pilně trénuju " A támhle ta dívka?" " To je dcera náčelníka Seridry pane" " Jde jí výcvik dobře?" " Je ze všech mužů nejlepší a nejschopnější" "Přiveďte ji ke mě do kanceláře i jejího otce" " Rozkaz pane!". Já dále cvičila a můj otec mě pořád učil nové a nové techniky. "Volá vás k sobě velitel" když to dořekl ztuhla jsem ve... ve... velitel?!!.Přišli jsme k veliteli do kanceláře a řekl co má v plánu použít mě jako tajnou zbraň.Můj otec byl zásadně proti ale pak velitel řekl"Ať se rozhodne sama".A já se rozhodla..."Veliteli slibují že budu sloužit své zemi,národu a lidem a hlavně vám" "Ale Sarah už není cesty zpět" " Ano já vím pane ale chci něco v životě dokázat" " Dobrá teda máš pohov běž si domů zabalit jedeš zítra do tábora" " Ano pane".Já odešla ale otec tam zůstal"Tak Dejve tvá dcera bude voják" " Ano vím pane,ale jak jste to mohl dovolit?!!" " To co říkala vzpoměl jsem si na tebe.Když jsi jel poprvé do terénu" " Ale to bylo jiné!!" " V čem?!!" Můj otec se zamyslel " V ničem..".Já byla doma a maminka mi dělala sendvič ,ale když jsem jí řekla tu novinu nebyla moc nadšená spíš se rozbrečela."Neboj se maminko já se vrátím" dořekla jsem a šla jsem si zabalit věci a pak jsem usla.
TAK CO...JAK TO PŮJDE TO SARAH??A NEZKLAME VELITELE ?!! To se dozvíte příště....