Uplynulo několik měsíců a já skoro zapomněla na ty incidenty co se staly v táboře. Tom už si našel holku, ale mě to nevadilo. Stačilo mi že je šťastný. Bylo mi mnohem lépe,když jsem věděla že Tom je a bude šťastný. Všichni se ve škole těšily na školní ples. Ale já to nějak neřešila,protože Tom určitě půjde se svojí holkou. No, ale určitě vás zajímá co se stalo v parku. Jak jsem tam přišla Tom stal v obleku a poprosil mě jestli bych s ním nešla na ples že jeho holka nemůže. Ale já mu řekla že ne. Přišlo mi že byl dost zklamaný. Ale já nemůžu za to že mě nic takového neláká a nebaví. Nechci se pudrovat a malovat atd. Přijde mi ten ples úplně zbytečný. Ostatní holky hned přišly za Tomem. Ale řekl že ne teda aspoň jsem to slyšela. Mám ho sice ráda a chtěla bych s Tomem jít, ale nechci ho zklamat tím co budu mít na sobě. Ano možná dřív jsem nosila černé šaty,které se nádherně třpytily a boty těž,ale to je už dávno. Po chvilce mi zavolal Tom jestli jsem si to nerozmyslela a já mu řekla že ne. Už byl večer a ples byl zítra takže už bych neměla tolik času. Sešla jsem schody a rodiče nachystali společnou večeři a začali jsem jíst. Ale mamka se mě na ten ples vyptávala." Tak co Sáro jdeš na ples?" " Nejsi mami" " A proč ?" " Prostě nechci " " To je tvá odpověď na všechno". Já se naštvala a odešla do svého pokoje. "Proč chtějí abych šla na ten ples?". Je to jen blbost. Pak přišla do pokoje mamka. "Sáro bez na ten ples věci ti koupím " " O to nejde" "A o co teda?" " O jednoho kluka". Mamka se pousmála "On tě pozval?!" " Ano,ale já řekla ne" " Tak mu zavolej že půjdeš a jdeme koupit věci však zítra už škola není tak půjdeme zítra dobře?" " Tak jo". Mamka mě objala a šla si lehnout a já volala Tomovy ohledně plesu. Tom byl rád že jsem mu zavolala řekla ano. Pak jsem položila telefon umyla si obličej, osprchovala se převlékla si pyžamo a usla. Hned ráno mě probudila mamka a jely jsme na nákupy. Přijeli jsme pomalu kolem desáté hodiny večerní. Koupila jsem si tmavě modré šaty se třpytkamy a modro tmavé lodičky. Už byl večer a ples měl začínat za hodinu. Taťka mě tam přivezl a já vystoupila z auta, ale nikdo nikde. "Asi budou všichni vevnitř" pomyslela jsem si. A vešla jsem do školy.
ČTEŠ
Můj Poslední Výstřel
ActionNěkdy přemýšlím zda se budu schovávat věčně.Nebo jestli to vše jednou pomine či zhorší.Co si myslíte vy?Já chci mít okořeněný příběh,takže horší no a co kdybych přestala žvanit a rači se pustila do těch zážitků?To není možné mě to napadlo.Dobře tak...