Kdo potřebuje pomoct?

28 4 1
                                    

Po měsíci tréninku nastalo něco jako závěrečná zkouška. To bylo po druhé kdy viděla muže z hnědými křídly. Od Maxmiliana zjistila, že se jedná o velmi starého kombinovaného, staršího, než Gabriel. Nikdo kromě Paní neví, jaká je jeho kombinace, jestli běžec, nebo člověk, neboť nikdo neviděl jeho proměnu.
Jako další přítomný byl samozřejmě Gabriel s Maxmilianem. Všichni se sešli ve Skladišti, které jim vytvořilo pár stolů a židlí. Do nich se všichni, až na Mercedes, posadili.
,,Takže" promluvil muž s křídly, kterého všichni oslovovali Sebastian, i když to nebylo jeho jméno ,,tvůj trénink je u konce a dle tvých učitelů jsi ho zvládla čtyřikrát rychleji než ostatní a navíc s nejlepšími výsledky".
Chvíli pozorovali Mercedesiny reakce. Ta se ani nehnula, jen nepatrně kývla hlavou dle pokynů Maxmiliána. Kromě létání s ním trénovala také ovládání emocí a výrazů.
Sebastian neznatelně přikývl a pokračoval.
,,Závěrečná zkouška bude vlastně tvoje první akce. Tento stát, tento ostrov, neměl Ochránce již skoro celé tisíciletí, takže očekáváme smíšené reakce. Skoro tisíc let se nenarodil nikdo kombinovaný, takže předpokládáme, že o nás už nikdo neví..."
Tahle slova Mercedes vrtala hlavou. Říkal že už tisíc let neměli Ochránce, ale když sem přišla tak ji řekl, že je další kombinovaná po třech stech letech. Něco tady nesedí.
Nejspíš si ten chudák jen plete čísla, pomyslela si a vrátila se do reality.
,,...tím pádem tě bude na tvé Zkoušce doprovázet pouze Gabriel. Nějaké otázky?"
,,Ano, jak zjistím, komu mám pomáhat?"
Sebastian se zamračil.
,,Ty jsi mě vůbec neposlouchala že?"
Mercedes měla dost slušnosti aby se zatvářila omluvně.
,,Jeden z pozůstatků první sféry, stejně jako Skladiště je i jedna místnost, kde vidíš lidi, kteří potřebují pomoct. Ty vždy musíš vybrat ty, o kterých myslíš, že to je potřeba nejvíc a místnost ti ukáže kde jsou. Teď už jsi vnímala?"
Mercedes rychle přikývla. Sebastian si spokojeně promnul prsty a usmál se. Popřál jim hodně štěstí a odešel s Maxmilianem pryč.
Do té místnosti došli již přeměněni a ve zbroji. Ta Gabrielova byla světle šedá, skoro až bílá a také popsaná ve starověkém jazyce.
Ta slavná místnost byl vlastně jen čtvercový pokoj bez oken celý bíle vymalovaný a s nezvykle vysokým stropem.
,,Teď tě tu nechám o samotě" pravil smutně Gabriel ,,jen Ochránci můžou místnost vidět v chodu" a zavřel dveře.
,,Počke-..." křikla Mercedes, ale už byl pryč.
Zůstala sama v místnosti a srdce ji bylo jako o závod. Dlouhou dobu se nic nedělo. Pak se najednou rozsvítilo zvláštní světlo a zalilo celou místnost oslnivou září. Když to pominulo stála před Mercedes zvláštní žena.
Byla oděna do bílého roucha a kolem pasu měla uvázanou sytě rudou šerpu. Její obličej byl zákrytý kápí a kolem ní se mihotal vzduch stejně jako nad plameny táboráku.
,,Kdo se ptá?" řekla ta žena.
Mercedes na prázdno polkla.
,,Ochránce ve výcviku Běžec a Letec jménem Mercedes."
,,Chlapec nebo dívka?"
,,Dívka" odvětila trochu dotčeně Mercedes a začala si ženu ještě více prohlížet.
,,První zkouška Ochránce dívky, kombinace Letce a Běžce" žena se chvíli se odmlčela.
,,Mám zde několik žen, které se zanedlouho chystá někdo okrást. Žádná z nich nepřijde k úhoně"
začala žena znova mluvit a ukazovala přitom rukama na zdi. Tam se zničehonic objevili fotky těch žen a místo, kde se má stát loupež. Žena ovšem mluvila dál a zeď pokrývály další obrazy lidí, kteří něco ztratí, spadnou někam odkud nebudou moci ven, dětí, které se na chvíli ztratí a spousty dalších. Všechny měli společné, že nikde nedojde k ohrožení života a pokud Mercedes nezasáhne, tak se situace stejně vyřeší, i když za delší dobu.
Mercedes nevěděla co s tím. Měla vybrat jednoho člověka, ale pomoct jich potřebuje stovky!
A to měla podezření, že jí žena záměrně vybrala jen ty lehčí případy.

Nakonec se rozhodla pomoci jedné z žen, které mají být napadeny a která má zrovna u sebe celou výplatu.
Když na ni ukázala, všechny ostatní případy zmizeli. Paní, které se rozhodla pomoct, se nacházela v ulici skoro pět kilometrů od klubu a k přepadení mělo dojít již za deset minut.
Mercedes se rozloučila s ženou, ta luskla prsty a v další oslnivé záři zmizela.
V tu chvíli dovnitř vstoupil Gabriel.
,,V pořádku?" zeptal se starostlivě. Mercedes v klidu přikývla, ale hned poté se dala do běhu s Gabrielem v patách.
Rychle mu vysvětlila situaci. Když přikývl, že rozumí, rozběhla se jak nejrychleji mohla. Budovy kolem se začaly rozmazávat a Mercedes vyběhla na střechu. Nechtěla letět, aby to Gabrielovi nebylo líto, ale ten na ni povzbudivě zamával, ať si to užije.

Byl pozdní večer a na nebi zářily hvězdy. Bylo teplo, foukal lehký vánek a lidé seděli na verandách a pozorovali noční oblohu.
I přes to si nikdo nevšiml stínu který se po ní mihl následovaný dalším stínem, který se držel na zemi.

____

Tak pardon, akce ještě nebude, ale příště určitě!
Máte se na co těšit.
Jinak co si zatím myslíte o tom příběhu?
Moc složitý/lehký nebo akorát?
Prosím pište :)
Jak jsem říkala, nekoušu :-B

(P.S. Pokud ma někdo Sony Xperia Miro tak ten smajlik se vám zobrazí jako zelený blbeček s brýlemi a dvěma zuby (:-B))

Another SphereKde žijí příběhy. Začni objevovat