Škola už skončila.Já jsem na Cava musela poořád myslet, i když jsem v hlouby duše nechtěla. Když jsem přišla domů,uslyšela jsem známou melodii mého i-phonu.Volala mi kámoška Linda,jestli nechci zajet k ní na návštěvu.Já jsem souhlasila.Musela jsem proto podstoupit cestu vlakem,protože autem se k ní nedá dostat.Čekala jsem na 3 nástupišti než přijede vlak,který mě ke kamarádce dopraví.Když jsem nastoupila,prošla jsem si celý vlak na konci byly dvě prázdné kupéčka.Do jednoho z nich jsem si sedla,což mi přišlo v celku vhod,protože už za dva dny píšeme uzávěrku z Francouštiny,kterou já tuplem neumím.Začala jsem se učit,asi by to i celkem šlo,kdyby do vlaku na další zastávce nenastoupila skupinka nevychovaných grázlů.To tu ještě chybělo?!řekla jsem si v duchu.Už mě ten jejich rámus z vedlejšího kupéčka TAK štval,že jsem zaklapla učebnici a šla jim něco říct.Když jsem se chystala vstát,otevřel někdo dveře mého kupé.Stál v nich kluk s nepopsatelně srandovním výrazem na tváři.Přemáhala jsem záchvat smíchu,ale jelikož jsem dobrá herečka..Chladně,přísně a nezaujatě jsem odsekla:Ty si ten z vedlejšího kupéčka?Noo,jo proč?řekl kluk milým hlasem.Jen taak.A co tak důležitýho potřebuješ že jsi mě přišel otravovat až sem??řekla jsem.Nevíš heslo na wifi?zeptal se.Jo jasně,jasně že vím.Když jsem mu nadiktovala heslo.Vzkázala jsem mu ať stiší zbytek jeho kamarádů z vedlejšího kupé.Šla jsem v závěsu za ním na WC,když odcházel do svého kupé.Najednou se mi udělala mlha před očima a já padala.Asi jsem omdlela,ale necítila jsem náraz.Byla jsem v bezvědomí asi pět-deset minut.Když jsem se pomalu probrala,první co jsem viděla byly ty křištálové oči toho kluka,který mě žádal o wifi.Dívala jsem se mu do očí a on mě taky.V tu chvíli jsem zjistila že ho asi miluju.Tento fakt však vydržel jen do chvíle než řekl:Promiň,ale už musím jít,za chvíli budu vystupovat,venku na mě čeká přítelkyně.Jo,tak to je FAKT super,tohle.Řekla jsem si v duchu.Chvíli už jsem myslela že ,mě prokoukl,protože se na mě tak zaraženě koukal.Potom se stalo něco co jsem vůbec nečekala.Naklonil se ke mě a dal mi pusu,mojí první pusu v životě.Upřímně,takhle jsem si to opravdu nepředstavovala.Byla jsem na něj naštvaná,tak jsem řekla:Už by jsi měl opravdu jít,musím něco dodělat.Odtáhl se a odešel.Když jsem přijela ke své kamarádce,nemohla jsem si s ní ani pořádně promluvit,nutilo mě pořád vzpomínat na ten polibek
