Tato kniha bude pokračování knihy SWEET but PSYCHO.
Pohledy se budou střídat, nebude chybět ani napětí, nějaká ta vražda, boje a beznaděj.
Upřímně mě bude zajímat váš názor, poznatky, dodatky a návrhy pro další díl, protože ani já nebudu kolikrát vě...
Celou dobu co byli pryč jsem nedělal nic jiného než to, že jsem chodil ode zdi ke zdi a nic nevnímal.
„Jeffe, zastav se na chvíli. Vždyť prošlapeš podlahu." Napomenula mě Jane, ale já i tak ťapkal pořád dál.
„Je to tady jako na pohřbu. Trochu úsměvu." Řekl ženský hlas, ve kterém šel slyšel smích a následně všude byli balónky. Když jsem se otočil viděl jsem nějakou malou holčičku, která se usmívala od ucha k uchu.
„Snad jsi jí nenadopoval svýma bonbónama?!" otočil jsem se na L. Jacka.
„Já v tom prsty nemám." Bránil se L. Jack. Ta holčička začala odcházet.
„Pojďte za ní." Navrhla Jane a my ji poslechli. Šli jsme potichu za ní a když jsme do sálu, kde měla Jane svatbu.
Viděli jsme všechno co Rika prožívala. Od školky, školy až do konce tohoto dne.
„Kdo myslíte, že tohle vykouzlil?" ptali jsme se všichni zmateně, když se obraz rozplynul.
„Moji rodiče." Odpověděla prostě na otázku Rika. „Omluvte mě na chvíli." Omluvila se a zmizela.
„Co to u všech šišek bylo?!" nadával jsem. (sice je divné nadávat do šišek, ale proč ne :D)
„Jenom se jí vrátila paměť, ale teď to asi nedopadne moc dobře pro temný les." Odpověděla mi Ezra.
„A to proč?" ptal se Slendy.
„Mamka jde do temného lesa proto aby přivedla něco co nechcete vidět ani znát. Chce to poslat do věta lidí, aby je to všechny potrestalo. Nebo aspoň to mi říkala ona a když jsem odmítla spolupráci na tomto, odešla sama." Vysvětlila nám všechno Ezra.
„Můžeš nás tam dostat?" ptal se Clock. Jen luskla prsty a všichni jsme už stáli uprostřed lesa.
„Mami musíš se uklidnit!" křikla na Riku Ezra.
„NE!" nechtěla nic slyšet tak si zakryla uši a nevnímala nás. V ten moment se z lesa vyřítili dva fénixové. Jeden z vody a druhý z ohně a ti uvěznili Riku mezi sebou.
Nějakou dobu jsme nic neslyšeli, natož něco vidět.
„Pozor!" shodila mě na zem Ezra. Vůbec jsem nevěděl, která bije, ale jenom co jsem viděl obrovské monstrum jsem zjistil co se děje. Ezra ležela na zemi v modrých plamenech.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Kdo si pamatuje tu pečeť?!" křikl jsem k ostatním, ale odpovědi se mi nedostalo, místo toho jsem schytl pořádnou ránu do hlavy a pak už jsem vnímal jen tmu a slabé volání.
Rika LightDark:
„Vzpomínáš si už drahoušku?" zeptala se mě matka.
„Vzpomínám si na úplně všechno i na to u čeho jsem nebyla." Šla jsem do sálu, kde byla svatba Jane a Clock.
