Honza
Bea konečně vypadla a já Rosemary pevně objal. Bylo mi jí šíleně líto, i když to byla prakticky prkotina. To z vás udělá láska.. přecitlivělýho šílence.
Pomyslel jsem so s vnitřním úsměvem. Láska je občas hrozný, ale přesto úžasný pocit který nikdy nepochopíme.
„S touhle jsi chodil?" Zdvihla Rose pobaveně obočí, jako by se nic nedělo „Tak to tě docela lituju kámo"
Slovo kámo mi připomělo starý časy kdy jsme se seznámili přes její video o poděkování mě, Kovymu a Martinovi. Zase tady tu bylo to Roseino bezstarostný já který jsem tak moc miloval. Vlastně jsem miloval všechny její JÁ.
„Upřímně teď se taky lituju" zasmál jsem se a vstal z postele kde jsme seděli. Venku bylo celkem pěkně a mě něco napadlo.
„Hele, Rose, nechtěla by jsi jít někam ven? Jen tak, třeba na pizzu a tak.." Navrhl jsem nadšeně. Jeden den strávený s ní.. hm.. why not? It will be perfect! (Avrrile a její czenglish odstavce xD)
„víš že docela ráda?" Usmála se a po mém vzoru vstala taky. Popadla svojí tašku, urovnala si vlasy a vytáhla telefon.
„skočím se převlíknout do krámu, ok?" Zdvihla obočí a já okamžitě kývl. Tohle co na sobě měla jí sice slušelo.. ale ať si holka dělá co chce.
„Hm.. tak já tady budu do půl hoďky" mávla na mě a odešla. Pousmál jsem se a taky se převlíkl. Černé jeansy, šedé tričko se silutetami Avengers a nápisem Awesome Dad bude muset stačit.
Za půl hoďky tady doopravdy byla, v růžovém volném tílku a šedivých jeansách podobných jako mám já, jen v barvě ne. Bylo fakt hezky, takže si vzala pilotky se stříbrnými obroučkami. Docela chytrý. Proč jsem si taky nevzal brejle? Eh.. jasně, protože jsem DeMenT.
„Půjdem?' zdvihla obočí a mě došlo že tu stojím a čumím do blba pěkně dlouho.
„Heh.. no jasně" kývl jsem a vzal jo za ruku. Neucukla, ale chytila se mě pevněji což mě donutilo se pousmát.
Ha, důvod k úsměvu.
Procházeli jsme se po náměstí, tlachali o pitomostech a smáli se jako blbci. Už se pomaličku začalo smrákat a tak jsem jí odtáhl k prodejně růží. Měli tam nádherné bílé a růžové, tak jsem jich koupil deset, od každé pět.
„To je pro tebe" usmál jsem se a podal jí je. Líčka se jí nádherně zbarvila do růžova a při předání sklopila pohled.
„Děkuju moc" usmála se a políbila mě na tvář.
„Jenom?" Zdvihl jsem pobaveně obočí a ona protočila očima. Naklonila se a konečně spojila naše rty v jedny. Tohle mi chybělo.
Ahojky :3
Snad se vám tento díl líbil!!
Už se blížíme ke konci a já se tak těším na Its Raining!!!
Jen mě maličko mrzí že mi napsali komentář k poslední informačce jen 2 lidi.. to už to nečtete nebo nechcete abych Its Raining napsala?
:"(
Každopádně, pořád jste FOREVER IN MY HEART a mám vás ráda :**
Avrrile :*
