Kapitola 3. Chyba?

34 4 2
                                    

Musela jsme se taky usmát. ,,Vadime, tohle to mi nedělej... víš jak jsem se bála?" ,,Čeho pro boha?? Bála si se, že jsem nějakej nadrženej úchyl?" Zasmál se a sedl si vedle mě. Vadim je můj nejlepší kamarád, od té doby, co jsem začala chodit na nedalekou školu.

Chvilku sme se na sebe dívali. Ale došlo mi, že před ním sedím s roztaženejma nohama, takže mi bylo trošku vidět pod šaty.Rychle jsem je dala k sobě a musela jsem se za červenat. Podívala jsem se Vadimovi znovu do obličeje. Ten byl ale rudý jako ředkvička. ,,Co? Co se děje?"

Ptám se ho podezřívavě. ,,On to ale nevydržel a začal se tllemit. ,,Ha ha ha.. moc vtipný..." Říkám mu smutně a odvrátím se od něj. ,,Ale noták... nebuď smutná." Přišoupal se ke mě a chytl mě za ramena. ,,Já nejsem smutná ušklíbnu se a rukou ho od sebe odstrčím. Začali sme si povídat. Asi čtvrt hodiny jsme se smáli a drbali.

,,Hele prosím tě..." Zeptal se mě. ,,Jak tě vlastně napadlo, že tam budeš před všemi twerkovat?" ,,Noo... Samanta mě k tomu vyhecovala... říkala, že když to neudělám, tak se semnou nerozdělí o jupíky." Dvakrát jsem popotáhla a dělala, jako že brečím. ,,Hmm... tak to je drsný."

Řekl a zatvářil se vážně. ,,Hele?" ,,No Vadime?" ,,Mohla by si pro mě... noo... začervenal se.ohla by si pro mě udělat takovej osobní twerk?" ,,Hele já.." ,, plosiiiim!!" Poprosil mě a vytáhl na mě ten jeho, psí pohled. ,,Tak Joo... pro tebe mích mohla udělat takovej osobní taneček.

Stoupla jsem si, ohla jsem se před ním a začala dělat, aspoň napodobeninu twerku. ,,Musím uznat že máš dobrou prdelku." Vadim se ušklíbl a já jsem se k němu začala přibližovat. Když jsem byla od něj, jen kousek, tak ke mě natáhl ruku a plácnul mě přez zadek.

Jeho reakce mě dost překvapila. Dokonce na tolik, že jsem neudržela balanc a spadla jsem na něj. Přímo na jeho rozkrok...

Pss... Bude To Naše TajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat