vášen s mafianem

překvapení

Opět jsem se ráno vzbudila a jen tak ležela v posteli po tvářích mi stékali slzy.

Byli to slzy smutku tak moc mi chybí bráškové a Deky chci je spět k sobě .

jak jsem tam jen tak seděla přišel ke mně do pokoje Kristofer  " oooo dobré ráno slečno pojte semnou prosím" řekl to s tak dětskou radostí že tomu nešlo odolat tak jsem  vstala a šla s ním dolu.

málem jsem dostala infarkt když pod schody stal Deky .

Tak rychle jsem snad ani nikdy neseběhla schody. Padla jsem mu okolo krku ale pak si to uvědomila  odtáhla jsem se od něj a dala mu facku a hned potom pusu.

Chvíli na mně koukal jak vyjukaný kuře tak jsem začala vysvětlovat " facka za to jak si mohl mně a brášky vystavit nebezpečí nevědomosti a ta pusa že tě ráda vidím " usmál se na mně tím jeho úsměvem který mi dával jasně najevo že to cítí stejně.

ale pak mu ten úsměv opadl a začal se znovu tvářit vážně přesně tenhle výraz jsem u něj viděla tu noc kdy ode mně odjel bez toho aby se rozloučil " né prosím už ne" začala jsem potichu žadonit protože mi bylo jasné o co mu jde.

Chce mně znovu opustit.

koukal na mně tak vážně až mně to děsilo .

pak se jen otočil a odcházel a mně přepadl takoví vztek "idiote!" ani se na můj výkřik                      neotočil a tak jsem vyslovila něco čeho jsem později litovala "ty odpornej mafianskej hajzle proč mi to děláš to tě baví mně týrat!?!" po tom co to bylo venku jsem si uvědomila jak to ode mně bylo  zlí a slzy mi stékali po tvářích                                                                                                                                                       jako vodopády.

Upadla jsem na kolena a začala vzlykat do dlaní "vazně to tak vidíš" zeptal se Deky s takovým smutkem v hlase že jsem se za sebe tak moc styděla a začala                                                                         vzlykat ještě víc " promin " řekla jsem jen a on si ke mně klekl a objal mne "to nic lásko chápu  tě ale ja musím jít tak zatím ahoj Rebeko" koukla jsem se na něj a zjistila že mu slzy stékají po tvářích stejně jako mně "miluju tě" řekla jsem najednou a byla tím sama překvapena "i ja tebe pa" řekl a           odešel mé slzy stékali eště rychleji a ja dychála jako o závod a vše dech i slzy se uklidnili když za Dekym zavřeli dveře "neodcházej prosím" zažadonila jsem ale už bylo moc pozdě byl znovu pryč